Andaluský pes

Andaluský pes je považován za jeden z nejlepších filmových debutů 20. století. Tenhle surrealistický film je plný symbolů a volných snových asociací, takže si ho může každý vyložit jak chce (pokud vůbec). Rozříznuté oko, mravenci v dlani, zakopaný pár, souboj na "pistole", Krucifix z tenisové rakety a míčku, piáno s mrtvým oslem pod křídlem tažené dvěma jezuity (hrají je Buňuel a Dalí) - to jsou nezapomenutelné a silně zneklidňující scény, které by znepokojily i současného diváka (jakýsi drogový úlet, řekl by si), nemůžeme se divit, že tehdejší publikum bylo silně šokované. O co ale v Andaluském psovi jde? Myslím, že film je o lásce, svázané společenskými a náboženskými předsudky. Na konci je však zamilovaný pár stejně pohlcen (že by v konvenci každodenního manželství?) v písku. Režisér se bouří proti těmto konvencím a zvykům, kterými je naše společnost svázána, bojuje proti nim čistě pomocí fantazie - tj. výsostně uměleckými prostředky. Strefuje je se zde (jako vlastně ve všech svých filmech) do upjaté měšťácké společnosti a církve. Na Andaluského psa myšlenkově i stylově navazuje Buňuelův Zlatý věk, který byl tak silnou provokací, že vyvolal všeobecné pozdvižení (málem došlo i na kamenování). Andaluský pes je mistrovské dílo, které ani za 80 let neztratilo nic ze své originality... (01.03.2007)

Dva přátelé si půjčí peníze od matky jednoho z nich, natočí čtvrthodinovou sbírku ujetostí, co je zrovna napadly - a klasické dílo světové kinematografie je na světě... to byly časy :) (18.09.2007)

Chce to vidět na plátně, jinak to postrádá kouzlo. (14.01.2008)

Ztvárnění snů Salvadora Dalího made in 1929? Nekutečné, až mi z toho běhal mráz po zádech. Co k této bizarnosti více říci? Zhlédněte! (06.01.2010)

velmi, velmi zvláštní dílo :) (24.07.2010)

Dávno před Lynchem otevřeli "šokující Španělé" Buňuel a Dalí dveře do prostor, kde to všichni důvěrně známe, ale soudě podle mnoha odmítavých postojů k tomuhle filmu (tehdy i teď) neradi přijímáme snovou (ne)logiku za součást reálného světa, ať už pojmem "reálný" myslíme cokoliv. Možná je ta surrealistická metoda řetězení podvědomých představ pohodlná, možná je těžší vyfabulovat smysluplný příběh. Důležitý je ale dojem, jaký dílo vyvolává. Faktem je, že pro mě tenhle "kraťas" zůstává fascinující hádankou bez univerzálního klíče, vstupenkou do světa, kde fantazie přestává být bezpečná. Není třeba rozumět abych mohl žasnout. 90% (07.03.2012)

Brutální začátek, kdy asociace k plujícímu mraku po obloze přes měsíc v úplňku znamená rozřezání ženského oka břitvou předznamenává surrealismus v jeho nejhlubší podobě. Každý v tomhle výjevu může vidět něco jiného, ale já si myslím, že to znázorňuje mužskou agresivitu a brutalitu vůči ženám. Další navzájem nesouvisející příběh se týká srocují cích se mravenců nad kapkou krve a lidí shromažďujících se nad ženou, která byla sražena automobilem. Vidím v tom metaforu k lidskému nazírání na násilí, brutalitu a krveprolití například v médiích, kdy masy se taky zajímají o tyto mravně nepřijatelné jevy. Vyjadřuji zde své vlastní myšlenky a tohle je taky podstata surrealismu, kdy každý jedinec může vidět v daném vyobrazení jinou podstatu. Další příběh dle mého pojednává o mužských pudech, kdy jsou schopni dosáhnout ženského těla i přes mrtvoly. Poslední příběh autoři, jak se domnívám, znázorňuje ženské chování při rychlé výměně dosavadního partnera za milence se, kterým podniká zamilované výlety k mořským plážím. Ačkoliv ve snímku absolutně nelze hledat racionální myšlenkové pochody lze vypozorovat jisté asociace a korespondence, ale stejně nikdy se nedozvíme pravdivé vysvětlení. Nádherné. (02.04.2012)

Švihle divný film, který mne právě díky tomu udržel v pozornosti a já jen zírala a snažila se hltat všechny ty i méně nápadné detaily. Bizardie, surrealismus, sexualita, absurdnosti, myšlenky.. mne natolik upoutaly, že jsem s nadšením očekávala další zajímavé abnormálnosti. Zvláštní a podivuhodné, co si dokázali tehdejší lidé ve své mysli představit...a zvláštní a zajímavý výklad obrazů by to byl, kdyby existoval. To by ovšem snímek ztratil jakési specifické kouzlo. (15.02.2013)

Vůbec nevím, na co jsem koukal, ale až moc mi to připomnělo chování mých kamarádů. Asi žiju ve špatné společnosti. (06.05.2013)

Za oko. (03.06.2015)

Vzhledem k tomu, že na tomhle veledíle, i když ani ne tak dlouhém, pracoval pan Salvador Dalí, tak by se dalo tak trochu očekávat, že Andaluský hafan nebude zrovna filmový kousek, jehož pravá myšlenka dojde každému. Přesněji řečeno, nedojde skoro vůbec nikomu, což znamená, že ani mně ne. Úplnej moula však nejsem, řezání oka totiž rozhodně musí bolet, přičemž tu bolest si rozhodně dokážu představit. 5/5 (25.10.2022)

Toto jede hodnotit. Vubec jsem to nepochopil a urcite nebudu jediny. Ale hudebni doprovot byl super. (29.12.2006)

Krasna filmova rec. Je zvlastni jak dokaze tak stary a nemy film udrzet pozornost i kdyz clovek moc nevi o cem to cele vubec je. (16.08.2007)

No, nějaký smysl to mít muselo. Ale jistá fascinace, stejně jako u většiny, řekla bych, proběhla. (26.01.2008)

Pochopil jsem to správně, že tento film se vlastně ani nemá pochopit? Tak jo, * * * to jistí. Očičko je lahůdka. (27.03.2008)

Na ty surrealistické výjevy se kouká vážně skvěle, ale jako celek se mě to vůbec nelíbilo, nic mi to neřeklo. Nepochopitelné, nesmyslné.. no surrealismus :) Hudba je ale vynikající.... (14.07.2008)

Obsah této surrealistické hříčky asi opravdu nemá smysl nějak vykládat a Buñuelovi věřím jeho smích nad takovými pokusy (zato si nejsem jist, jak to bylo s těmi kameny v jeho kapsách při premiéře). Rozhodně zavrženíhodné jsou snahy opatřit film nějakou současnou "surrealistickou" hudbou. Andaluský pes vyzní ve své bizarnosti právě tehdy, je-li doprovázen střídavě Wagnerovou předehrou k Tristanovi a Isoldě a argentinskými tangy, jak to činil Buñuel. (23.10.2008)

Spojením snů Buñuela a Dalího vznikl film, který se v mých očích zprvu zračil jako ostří břitvy v měsíčním svitu se blýskající, poté v mé mysli proudil zmateně, až nakonec spokojen s vysvětlením, že sny jsou zdánlivě nesourodé, usínám s vědomím, že si nechám vlastního Andalúského psa zdáti. (05.01.2009)

Nerozumím tomu a myslím si, že tomu rozumět ani nelze. Vítejte v surrealistické rovině. (23.02.2010)

Andaluský pes je legenda. Je to odvážný a nekompromisní krok stranou od mainstreamu k naprosté surrealismu nejen v příběhu,ale i ve filmové technice. Výsledek je ale pro mě osobně až příliš velká a nepřehledná smršť. Zlatý věk se mi oproti "andaluákovi" zdá dotaženější po všech stránkách. (11.03.2010)