Andaluský pes

Až to bolo vytvorené pre nejaký dôvod, svoj účel to splnilo. Ide vlastne o surrealizmus takže to stačí raz pozrieť, vymazať z hlavy a nikdy viac nehľadať dôvod vidieť to znova. (03.11.2020)

Vzpominam, jak jsem tuhle věc poprvé videl v Ponrepu. Predpokladam, ze v rannych osmdesatkach. A jak jsem nechapal nic a koukal na to jako u vytrzeni. Byl jsem tehdy posedlý racionální analýzou cehokoli, co jsem tehdy viděl a myslím, že Pes byl jeden z prvnich filmů, u kterého jsem začal tušit, ze takova analyza neni a nemela by být jedinym pristupem. Ze je potreba se nechat unaset a jen se radovat z umelcovy imaginace. (26.09.2021)

K zblití. Ale žádný odvar. Na svou dobu revoluce. (30.04.2006)

Pierre Batcheff trčal až po uši v drogách a sotva sa skončilo nakrúcanie, spáchal samovraždu. Oko prerezané britvou, ktoré sa natíska divákovi už hneď na začiatku, klavír s mrcinami a kňazmi? Áno. Alebo snáď mravčia ruka? Možno. Za zmienku stojí aj špeciálna kukla pre Batcherffa bez ústneho otvoru, ktorú nahradzovali chlpy z podpazušia. Zaujímavé sú aj ďalšie dekorácie: medvedia kožušina, ktorú niesla žena pod pazuchou, štyri zdochnuté osly v štádiu rozkladu, kýpeť ruky, mravenisko a v neposlednom rade kravské oko. (29.06.2007)

Bizarnost..ovšem ne k favorizujícímu umění surrealistického -s nuancí zháraného podvědomí- skvostu, který je kultem v tomto ohledu pohledu na žánr umělcovi tvorby..Apollinaire. Jak více se může jedinec lišit než pouhým jasným uvolněním myšlenek skrytých doposavaď, jenž pochopí dětská hrst vyčtených a jedinečných. Možná to ani není určené k pochopení, jen k pouhému nakročení do atypického světa druhého..možná jen k šokování..zapsání se do historie, což se stalo již samozřejmým. UMĚNÍ je..únoscem. (25.11.2007)

Krátký snímek, který stačil na to aby po 1-2 minut(ách) opustilo sál veškeré dívčí publikum. (20.01.2010)

Film je surrealistický,tak to potom jo.Musím uznat,že něco tam bylo vtipné,ale něco fakt k nepochopení stejně jako ten konec.Jinak dávám ** i za herečku. (07.06.2010)

Je to zvláštní ukázka lidského podvědomí. V rychlosti se osvobodíte od všech pravidel, přesností a najednou nic nedává smysl. A lidem se nelíbí, když neví a nechápou, co vidí... Proto je to unikátní, obdivuhodné a byl účel, abych to absolutně nechápala, ale vyvedl se na jedničku. :) (03.02.2011)

Fakt nechapem ludi, ktorí to tu ohodnotia za 5* a napisu, ze to presahuje ich chápanie. Bohuzial taký je surealizmus, bud ho milujete alebo nenávidíte. Ak ho milujete budete musiet pochopit co chce vlastne autor povedat! Ja som bohuzial z toho druheho sudku (a ako vidim zrejme aj 90% z vas ostatnych len si to nechcete pripustit). Pre mna stacila ta uvodna cast. Za to aspon 1* viac si to urcite nezasluzi. Takto zbytocne zabytych 16 minut mojho zivota! (16.03.2011)

Zajímavé dílko z doby, kdy nevědomí jasně triumfovalo nad vědomím a intelektuálové se pokuřujíce oddávali volným asociacím v nezvratném přesvědčení, že tím stojí na půdě mnohem základnější a hlubší. Já tento názor teda moc nesdílím. Každopádně to ale svou snovou atmosférou s přehledem převálcuje Inception (zejména scéna, kde pán není s to omakat dámu, jelikož musí táhnout dva klavíry :)) (21.06.2011)

Musím se omluvit géniům ( a možná i trochu bláznům :)) jako byl Salvador Dalí a Luis Buňuel, ale já surrealismu nikdy nepřijdu na chuť, takže pro mě takový film nemá žádný význam, pro mě to je jen 'nesmysl', kde ženě řežou oko a scény mi absolutně nedávají smysl...:) (14.02.2012)

Ale no tak! Vážně?! Opravdu?! Když už člověk nevěděl co by, vymyslel surrealismus... Obdivuju všechny, kdo se na Andaluského psa dokázali dívat dobrovolně nebo vícekrát než jednou. Já dávám přednost filmům, co mají děj, začátek a konec, hlavu a patu. Tento film je rádoby umění rádoby umělců, což v překladu znamená - hrozná kravina. Na druhou stranu musím uznat, že se jedná o kravinu prvotřídní a dokonale referující o tomto ujetém směru, takže pro dítka školou povinná, která nemají možnost výběru, je jako školní pomůcka při hodinách češtiny nebo výtvarky geniální. Ovšem já osobně bych se radši než na Andaluského psa vrhla na větný rozbor. (05.06.2012)

Ano ano, přesně takovéto sny mívám. . . Možná proto to na mě působí tak moc reálně. (10.10.2012)

Obdivuhodné, jak čtvrthodinový film z roku 1929 může tak odrovnat. Zvláštní, pozoruhodné, krásné. Sama mám v hlavě občas podobné výjevy, takže volba jasná. (06.03.2013)

Nazerajúc na film v kontexte súčasnej filmovej tvorby, možno hovoriť o zrejmej nezmyselnosti či pseudointelektualite, ktorá vám v takmer 16-minútovom kinematografickom prevedení iba doslova ukradne váš čas pri márnom úsilí nájsť senzualitu v niečom, v čom ju videl pred zhruba osemdesiatimi rokmi hádam len samotný Salvador Dalí. Ničmenej, z vtedajšieho hľadiska možno hovoriť o akomsi myľníku filmovej produkcie, a to nielen tej surrealistickej. Dynamickým pôsobením, odkrývajúc nové prvky napredujúcej techniky, sa týmto dielom dozaista nechalo inšpirovať množstvo filmmakrov. Záverom, udeliť 5 hviezdičiek by bolo niečo, čo by nielen nekorešpondovalo s mojím výsledným dojmom a pôžitkom, ale aj dehonestovalo súčasné či i tie menej súčasné epické veľkofilmy so všetkým, čo k ním patrí. Objektívne však výrazne zohľadňujúc súdobú tvorbu a prínos do sveta Hollywoodu je taktiež nefér neohodnotiť pozitíva filmu. U mňa preto výsledný priemer. (25.08.2013)

Surrealizmus a jeho podstat sa nachádza v tomto snímku na každom kroku. Za 16 minút vo mne film nabudil tolko teoríí o tom čo každý výjav ma znamenať až ma moje teorie donútili si film pozrieť druhý krát. Je to majstrovské dielo ktoré aj keď sa snažíte čo najviac pochopiť nedá sa to tak ľahko. Skvelá kamera pridáva na kvalite a hrubý strih vo filme pridáva na atmosfére. Proste niečo úžasné! (04.09.2017)

Surrealismus je život. (23.01.2020)

Surrealismus jednoznačně patří mezi nejnáročnější styl umění, které je ve většině mnohdy nelogické, podivuhodné a zvláštní. Toto kulturní hnutí dávalo umělcům a tvůrcům takřka volnou ruku ve své tvorbě, která se snažila popsat, popřípadě vyobrazit sny, halucinace, vzpomínky, noční můry, pocity nevolnosti, nejistoty, vědomí, a to vše skrz bizarní a fantazijní kombinace. Un chien andalou je klasickým představitelem tohoto umění, navíc za ním stojí dvě naprosto obrovská jména světového umění: Luis Buñuel a Salvador Dalí. Obrazově zajímavé, hypnotické, vtahující, šokující, umělecké a obdivuhodné, ale jak to bývá u surrealismu, těžko pochopitelné, vstřebatelné a velmi náročné. Umění má obrovské kouzlo v tom, že si pod tím dokáže každý představit naprosto něco jiného. Někdo má pro to smysl a cítění, někdo naopak zase ne. Považovat Un chien andalou za naprostý klenot kinematografie může skutečně jenom blázen, ale pro milovníky experimentálního umění je tento krátkometrážní film a prvotina filmového velikána Buñuela naprostým potěšením a pohlazením po duši. Zhmotněný filmový sen, který je i po tolika letech neustále schopen šokovat a zaujmout. (21.06.2020)

X (27.03.2024)

Jsou filmy, které nejsou určeny k pochopení, ale mají děj, který mě baví a jsou taky film které nemají děj a nejsou určeny k pochopení a ty mě prostě nebaví. Kdybych natočila pár nechutných záběrů a dala je k sobě, dostanu remake tohoto filmu. (28.03.2008)