續座頭市物語
The Tale of Zatoichi Continues
Obsahy(1)
Druhý film o slepém šermíři Zatóičim v rámci série výjimečně dějově navazuje na předchozí snímek (Zatóiči monogatari). Rok po smrti rónina Hirateho chce Zatóiči vzdát v chrámu čest památce svého přítele. Po Zatóčiho hlavě jde kvůli nevyřízeným účtům jak místní jakuza, tak muži lorda Kurody, neboť Zatóiči při masáži odhalil, že jejich pán trpí vážnou duševní poruchou. Především se však Ztóičiho cesty osudově protnou s jeho vlastním bratrem, jednorukým šermířem Joširem (Tomisaburo Wakayama). Ukazuje se, že bratři k sobě chovají hlubokou zášť kvůli velkým křivdám z minulosti. (Ertai)
(více)Recenze (21)
Doslova rodinná jízda - skuteční bratři hrají filmové bratry. Wakayama (ještě jako Jo Kenzaburo) působí chladně, vzdáleně a odtažitě, jeho postava nemá chybu, byť jeho výkony s mečem nedosahují pozdější působivosti (samozřejmě ani zde nepůsobí jako žádná lemra, živil se jako instruktor juda - rozdíl oproti pozdějším letům tu ovšem je). Krátký díl s krátkým a stručným koncem (a jeden z mála, u kterých je téměř nutnost vidět nejprve díl první). Akční sekvence snímané z dálky kupodivu fungují velmi dobře (byť se rýsuje podezření, že mají zakrýt nemohoucnost některých herců), potěší i poodhalení hořkých fragmentů Ichiho minulosti. Stejně dobré, ne-li lepší, než předchozí kousek. ()
Slepý masér, co mistrně ovládá katanu se vrací, a krom padouchů a protivníků se tu tentokrát utkává i s vlastní minulostí. A oboje je skvěle zkombinované, protože scény, kdy se Zatojči ohání ohání čepelí a krájí alespoň půltuctu šermířů najednou a ty, kdy vypráví o tom, co se událo v dobách dřívějších se krásně doplňují a jsou dobře natočené (v případě soubojů) a napsané (v případě dialogů). Jednoduše - povedená samurajárna, s velmi dobrým hlavním oponentem, který tu má asi patnáctkrát vyšší charisma, než titulní hrdina a jejich vzájemné interakce jsou tak díky tomu ještě o řád lepší. A má to neskutečně kurevsky dobrej závěr, muhahah. ()
Ve všech ohledech propracovanější, technicky vyspělejší díl, než byl první. Jasně je vidět i větší rozpočet. Výborná kamera, skvělé herecké výkony. Akorát Zatoichi v tomto díle nevzbudí moc humoru, jedná se spíše o smutnější film, zejména finále je docela smutné ... Spousta špičkově choreograficky zvládnutých soubojů na meče již v roce 1962 je obrovskou třešní na dortu. Přítomnost mého oblíbence, bratra Shintara Katsu - Tomisabura Wakayamy velmi potěšil, ale také přidal do filmu mnohem více "temnoty" ... Jeho charisma bylo skutečně neuvěřitelné. Perfektní druhý díl, který je již jasně za plný počet ... ()
Druhý film o Zatoichim je přesným příkladem toho, jak má film o slepém samuraji a příležitostném samuraji vypadat. Není v něm nouze o akci a film je hlavně zábavný snad ve všech momentech, kdy je Zatoichi na scéně. Akce jsou jako přes kopírák. Typicky slepce obklíčí partička sebevědomých grázlů, které pak během dvou, tří vteřin Zatoichi bez velkých okolků vyřeší. Je jedno kolikrát se to opakuje v podání tohoto Shintaro Katsu, je to pořád prča. Film nemá větší ambice než pobavit, ať již akcí, nebo originálním jemným humorem. Ale to nijak nevadí, protože zábava je to kvalitní. Samurajský film, bez samurajské filosofie. ()
Druhý film ze série o Zatoichim. Vracíme se do míst, kde se odehrával první snímek Zatôichi monogatari (Tale of Zatoichi, The). Oproti prvnímu snímku přibylo množství soubojových scén i soupeřů, objeví se i Ichiho bratr, kterého hraje jeho skutečný bratr Tomisaburo Wakayama. Dozvíme se i střípky z Ichiho minulosti. ()
Galerie (82)
Photo © Daiei Motion Picture Company
Zajímavosti (1)
- Ve filmu se objeví postava Zatoichiho (Shintarô Katsu) bratra, kterého hraje jeho skutečný bratr Tomisaburo Wakayama (postava Nagisa no Yoshiro), v titulcích je uveden jako Kenzaburo Jo. (Rominator)
Reklama