The Third Man
Tretí muž
The Third Man
The Third Man
The 3rd Man
Režie:
Carol ReedScénář:
Graham GreeneKamera:
Robert KraskerHudba:
Anton KarasHrají:
Joseph Cotten, Alida Valli, Orson Welles, Trevor Howard, Siegfried Breuer, Bernard Lee, Carol Reed, Geoffrey Keen, Karel Štěpánek, Ernst Deutsch (více)Obsahy(1)
Když Graham Greene napsal scénář pro film Carola Reeda (úspěšná stejnojmenná kniha je přepisem scénáře, nikoli naopak), ani jeden z nich netušil, že píše filmové dějiny. Třetí muž se stal největším evropským pilířem filmu noir. Namísto amerických studiových podívaných dal přednost poválečné rozbombardované Vídni. Sem přijíždí autor brakových románů Holly Martins na pozvání svého starého přítele Harryho Limea. V Harryho domě však zjišťuje, že je jeho hostitel mrtev a chystá se k odletu zpět. Podivné okolnosti kamarádovy smrti, která je interpretována jako náhodná, mu však nepřidají na klidu. Pouští se do pátrání po záhadném třetím muži, který byl na místě nehody, ale nikdo o něm nic neví. Za partnerku si bere Harryho milenku, krásnou Annu Schmidtovou, se kterou začne rozvíjet klubko událostí, na jehož konci čeká šokující odhalení. Film proslavila vynikající atmosféra s výrazným svícením i dramatická honička v kanalizaci města. Ostrý kontrapunkt k dusivé atmosféře pak přidal citarový doprovod Antona Karase. (Hwaelos)
(více)Videa (4)
Recenze (264)
Slávny film, výborní herci, výborné hodnotenie. Zdanlivo niet dôvodu, aby som sa nepridal k väčšine, ktorá pokladá tento film za vynikajúci a vyjadruje to štyrmi hviezdičkami. Aj ja som ocenil množstvo exteriérových scén, magické herectvo Orsona Wellesa, čaro Alidy Valli, vynikajúco napísané dialógy. Ale nemohol som nechať nepovšimnutý rozporuplný hudobný doprovod, zdĺhavosť niektorých scén, komplikovanosť príbehu a najmä zub času, ktorý si na filme hodne zahlodal. V danej dobe to bol iste pozoruhodný film, lenže dnes sú na pozoruhodnosť iné kritériá. ()
Mno, měla jsem s tím co dělat, takže se opět rozejdu s nadšeným davem, neboť jsem několikrát bojovala s pokušením jít umýt nádobí, abych se kapku osvěžila, což se mi opravdu často nestává... Faktem zůstává, že z většiny vídeňských zákoutí by vyšly skvělé fotky, to však samo o sobě ještě dobrý noir nedělá, že. A tak, když nebylo jaksi koho nenávidět, ani komu držet pěsti, logicky mě kapitola obsaďte všechny kanálové poklopy - zlotřilec na útěku musela minout větším obloukem, než když tomu nevýraznému brakovému pisálkovi oddělali jediného fanouška... Ocením ještě úplný závěr, který si možná zapamatuji na stejně dlouho, jako Callowayův ocupkovaný kabát. A jo, co ta hudba? Tak ta by si určitě zasloužila lepší kulisu. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s filmem noir 40. a 50. let. ()
Výjimečné krimi o loajalitě k příteli, lžích a brilantní honbě za pravdou ve skvěle stylizovaném noirovském stylu. Ačkoliv nemám rád britskou produkci, respektive britský feeling, tak tady jakoby neexistoval. Tajuplný děj jde paradoxně s groteskní hudbou ruku v ruce, což výrazně zpestřuje samotné napětí. Wellesovo charisma má taktéž značný vliv na kvalitu zážitku. Povinnost pro každého filmového fandu.80% ()
Prijemne me prekvapilo, ze i presto, ze je film 60 let starej, tak je natocenej docela svizne. Pribehove to sice neni nic buhvijak komplikovanyho nebo originalniho, ale jedna se precejen o starej film, takze nejakou tu predvidatelnost mu muzu klidne odpustit. Obzvlast, kdy to je fakt paradne natoceny, ten oskar za kameru je zaslouzenej. Trochu me rozhodila hudba, ona znacne pridava k atmosfere a ozivuje film, na druhou stranu nevim, jestli je nejlepsi napad davat do kriminalky hudbu z Havaje, kdy se clovekovi kazdou chvily vybavi polonahy tanecnice. Co se tyce hercu, ja se hlavne tesil na Wellese, kerej se dostavi az ke konci a moc tu nepobude, ale hraje paradne, akorat je nejak mrtvolne bilej a jeho xicht sviti do dalky. Ostatni herci nicmene za nim nijak nezaostavaj. Takze celkove paradne natocena a zajimava kriminalka s fajnovou atmosferou a to je na 60 let starej film co rict, takze si 4* zaslouzi. ()
Geniální, geniální a ještě jednou geniální. Člověk čeká další z vážných a potemnělých noirů čtyřicátých let s těžkotonážní orchestrální hudbou a dostane se mu tohohle. Vynikající kamera, nádherné dialogy, skvělá hudba a neuvěřitelně hravá režie Carola Reeda. Navíc, Orson Welles je tu absolutně boží, při závěrečné naháněčce v kanálech jsem ani nedýchal. Ten film má prostě STYL!!!! ()
Galerie (126)
Photo © British Lion Film Corporation
Zajímavosti (51)
- Producenta Davida O. Selznicka zbytek štábu nenáviděl, jelikož všem do všeho mluvil a navíc jeho nápady byly údajně většinou opravdu hloupé. Kupříkladu se snažil na Grahamu Greenovi vymoct změnu názvu na "Noční čas ve Vídni". Některé ze svých mnoha nápadů si nakonec prosadil aspoň v americkém sestřihu snímku. (DaViD´82)
- Orson Welles dorazil na natáčení do Vídně až s dvoutýdenním zpožděním. Vzhledem k tomu, že produkce o něm neměla žádné zprávy, krom toho že je někde na cestách po Evropě, tak natáčení jeho scén začalo za pomoci hned několika dublérů bez jeho přítomnosti. V jedné ze scén dokonce "zaskakovaly" ruce režiséra Reeda. Proto je ve výsledné podobě, oproti původním plánům, Wellesova postava tak často skrytá ve stínech či jí alespoň není vidět do obličeje. (DaViD´82)
- Poté co se Orson Welles ve Vídni nakonec přeci jen objevil, tak tvůrce stejně nepotěšil. Odmítl totiž natáčet své scény ve víděňských stokách, po tom co je osobně viděl, a tak byla vybudována jejich částečná replika ve filmovém studiu Shepperton po návratu štábu do Anglie. (DaViD´82)
Související novinky
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)
Reklama