5x2

Uvažuju hodně mezi 3* a 4*, nakonec teda 3, hlavně za trošku slabší herecké výkony a za nevýrazné emocionální pojetí v pasážích, kde by to mělo grády. Nicméně hodně zajímavý film, zpětné pojetí času tomu dalo záhadnost a k vysvětlení některých věcí dochází později a o to překvapivěji. Čí teda bylo to dítě? (01.03.2009)

Psychologické drama ze života Marion a jejího muže Gillese. Prostřednictvím retrospektivně vyprávěného příběhu postupně sledujeme pět klíčových scén nenaplněného patologického partnerského vztahu a později manželského soužití. Od emočně nejsilnější části rozvodu a realistického „sexu na rozloučenou“ pokračuje nevěrou (i když se chtějí změnit, jsou si již tak navzájem odcizení, že to asi nejde. Kdyby jen měli tu moc vrátit se do minulosti udělat ve vztahu něco jinak...), narozením dítěte, svatbou a končí seznámením. Film lze chápat jako střípky neúplné mozaikovité sondy do rozkladu partnerství. Celé to na mě působilo smutně, světobolně a až na svatbu dost skutečně. Film bych pouštěl studentům psychologie k tématu problémy manželských a partnerských vztahů. (03.02.2007)

Postavy jsou příšerné - dva nesympatičtí lidé, jejichž chování nechápu (mužská postava je naprosto neuvěřitelná). Zpětné vyprávění by mohlo být zajímavé, kdyby pro něj byl nějaký důvod, tedy nějaká rozuzlení v poslední části, kdy se obě postavy setkaly. Bohužel jsem tam nenašla nic, kvůli čemu by pak měli projít tu dlouhou cestu od svatby až po rozvod. Asi je to jen o tom, jak se dva lidé dokáží navzájem zraňovat. (17.11.2007)

Existuje spousta nevysvětlitelných jevů. Spousta věcí, které nedávají smysl. 5x2, pět střípků úplně obyčejného života jednoho páru. Všední příběh o rozvodu, nevěře, dětech, manželství a prvním setkání. Vsadím se, že nejedna dvojice se v Ozonově snímku pozná. Nijak výjimečný film, ale snad pro tu obyčejnost a příjemně podanou smutnou realitu 4*. (10.02.2008)

Půjdeme do vody? ... Tak jo. Rozvod→dusno→porod→svatba→láska. Francois Ozon řeší již poněkolikáté režisérský a scenáristický oříšek - jak naučit žánr pravdomluvnosti? Tentokrát dospívá k k překvapivému, ale zcela logickému řešení: O romantickém vztahu směřujícímu ke šťastnému konci lze pravdivě vyprávět jen pozpátku. Znásilnění času za účelem dosažení happyendu a věrohodnosti zároveň je po zralé úvaze přípustné - jedno oko nezůstalo suché každý věděl, do čeho jde. Račte si povšimnout, že syn Nikolas leží v inkubátoru č. 5. Je vůbec realistické očekávat od romantického vztahu muže a ženy něco víc než Nikolase nebo někoho podobného? A je to málo? Ozonovi lze vyčítat jen dvě věci - že je chytrý příliš francouzsky a moc okázale. (15.06.2022)