Režie:
Lukas DhontKamera:
Frank van den EedenHudba:
Valentin HadjadjHrají:
Eden Dambrine, Gustav De Waele, Léa Drucker, Kevin Janssens, Émilie Dequenne, Igor van Dessel, Elodie BarthelsVOD (4)
Obsahy(1)
Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele. (Artcam Films)
(více)Videa (18)
Recenze (86)
(8/10). Když jsem minulý rok četl ČSFD shrnutí za celý rok 2022, tak se tam film Close objevil, jako jeden z nejlépe hodnocených. Zajímalo mě tedy, jak zaboduje tento film v mých očích. Většina lidí měla možnost tento film vidět na KVIFF a věřím, že to musel být opravdu silný šálek kávy. Jedná se o nesmírně křehké drama, které si pro nás připravil belgický režisér Lukas Dhont. Servíruje nám bolestné téma s velkou něžností a trpělivostí. Postupné dávkování silných scén navíc zaručuje, že emoce se dostavují v jednotlivých vlnách a zážitek je o to intenzivnější. Dlouhé a táhlé záběry umocňovaly výsledný zážitek, který zapsal hluboko do mé paměti. Prostředí francouzského venkova tomu dodává nádhernou výpravu a komorní nádech. Myslím si, že by nešlo o tak kvalitní film, kdyby nebyli zvoleni tak geniální herci do hlavních i vedlejších rolí. Zvlášť bych chtěl smeknout před castingem obou hochů. Takový Eden Dambrine byl v roli Léa naprosto přesný. Díky velmi autentickým hereckým výkonům se nemá divák sebemenší problém na postavy napojit. Kdybych měl na filmu najít jednu nedokonalost, tak bych možná víc prokreslil vztah obou chlapců. Snímek mě natolik zaujal, že jsem si okamžitě zařadil předchozí režisérův počin na svůj watchlist. Podle synopse to vypadá Girl na další hutné drama. Francouzské drama Close mě velmi silně zasáhlo a během závěrečných titulků jsem musel sbírat kousky svého srdce, které během sledování puklo. ()
Film který od samého začátku vědomě tancuje na hraně vkusu a kýče, každou chvíli může spadnout do neuvěřitelného patosu, ale právě to ho činí skvělým, jelikož na city neútočí nijak prvoplánově, ač se to může vlastně zdát, ale naopak rafinovaně v onom elegantním balancování nad možností odradit diváka svým emočním vypětím, či snad příliš expresivně barevnou estetikou, o kterou se stará fantastická kamera se svými close upy ale hlavně jízdami (hned úvodní scéna běhu v květinovém poli). Sebevražedný tanec filmařů byl nakonec vkusně a plynule dokončen od začátku do konce a výsledek je tak úžasné citlivé přirozené drama, jež se musí dotknout snad každého. ()
Film o priateľstve, zrade, posmechu, ktorý ani nemusel byť homo. Vlastne musel, inak by neboli ceny a od queer režiséra, ktorý si na vyrábanie obetí zo sexuálnych menšín stavia kariéru sa iné očakávať nedalo. Čistá tlačenka na slzy, účelovka z cieľom privodiť jasanie davu, ktoré bude lízať režisérovi nohy: akú veľkú pravdu si natočil! Podarilo sa mu to a tým pádom Dhont vyhral. Minule uspel s filmom o odrezaní si vtáka, tentokrát bol jemnejší, tak aspoň za to vďaka. ()
Film, který svůj příběh vypráví zejména skrze velkolepé pečlivě nasnímané obrazy, které nás takovým klipovitým způsobem bez nějakých výrazných spojovacích prvků přenáší od společné projížďky na kole přes školní výlet po hokejové tréninky. Moc se tu nemluví, slova tu zastupuje často velmi výmluvná mimika a gestikulace jednotlivých postav, jejich chování, tělesné projevy třeba u večeře, na školním dvorku nebo na vzpomínaném hokejovém tréninku. A ačkoli asi chápu, co tím (těmi obrazy, výrazy atp.) chce básník říci a třeba Dhontova Dívka mě před pár lety zaujala velmi, Blízko prošlo tak nějak mimo mě, nedokázalo ve mně vzbudit potřebné emoce. Asi to bylo i tím, že jsem podle popisků čekala od filmu něco úplně jiného (překvapila mě tam ta tragická událost hned ze začátku, překvapilo mě, v jakém poměru to bylo o přátelství/lásce). Celkem z duše mi ve svém komentáři mluví Othello (který, pozor, trochu spoiluje:D), možná bych snad jen doplnila, že vedle/v rámci té nerozpracovanosti charakterů postav a vzájemných vztahů mi chybělo alespoň nějaké trochu větší přiblížení motivu, detaily činu Rémyho - takhle jsme okolo toho vlastně celý film nějak brousili, bylo jasné, co si o tom myslí Léo a ty důvody se tam nabízely, na druhou stranu to nemuselo být až tak jednoduché, jako se zdálo. Chápu, že to vyjasnění neměla být nějaká berná mince snímku, že to mělo být spíše o pocitech, které mohou určité věci vyvolávat, ale tím, že u mě film ty pocity úplně nevyvolával a zároveň ani v závěru nebyla celá ta ústřední událost alespoň nějak finálně zreflektována, moje pochyby, jestli stálo za to se v celé té mizérii skoro dvě hodiny plácat, ještě zesílily. 60 %. ()
Jednoduše řečeno krásný film. Lukas Dhont je velkou nadějí evropského filmu a tímto filmem mě přesvědčil k seznámení se i s jeho druhým (resp. v pořadí prvním) celovečerním filmem Dívka. Oba filmy v sobě nesou nádherný obraz a silný příběh. Zatímco Dívka má jako ústřední téma transsexualitu a neúprosný dril světa baletu, Blízko se soustředí na křehké přátelství, intimitu a blízkost dvou chlapců, které však pro jednoho z chlapců znamenají možná i něco víc. Vizuální stránka je půvabná, plno sytých květinových barev, hezky se na film dívá a moc hezky se i poslouchá. Oba chlapci navíc předvedli bezchybný civilní výkon. Těším se na další film tohoto nadějného belgického režiséra. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (2)
- Režisér Lukas Dhont stretol svojho hlavného herca Edena Dambrina na ceste vlakom. Mladý chlapec sedel pred ním a rozprával sa s priateľmi, ale Dhont nepočul, čo hovorí, keďže sám počúval hudbu Maxa Richtera a videl len jeho výrazy tváre. Zistil, že Eden sa k tejto postave perfektne hodí a oslovil ho, či by sa nechcel zúčastniť kastingu. Eden okamžite povedal áno a nakoniec dostal rolu Lea. (Arsenal83)
Reklama