Hospodyně Jacotte je svědkem zavraždění hraběte de Saint-Hilaire. Zahlédla tmavý stín a uslyšela čtyři výstřely. Případu se ujímá komisař Maigret, kterému stále uniká motiv tohoto činu. Postupně, pomalu a rozvážně začne celý případ rozplétat. (borsalino)
Děje detektivek s Maigretem plynou vždy pomalu jako med, příběh se zvolna rozplétá, až nakonec Maigret dovede vyšetřování k celkem překvapivému rozuzlení. Toto schéma zůstalo zachováno, ale příběh byl tentokrát poněkud méně propracovaný a zamotaný, což obecně Maigretovkám nesvědčí.(9.7.2009)
Maigretovky s Cremerem natočené v druhé půli devadesátých let a po roce 2000 postrádají, marná sláva, kouzlo Simenonových románů, to napětí mezi všednodenností a tajemstvím, nad nímž stojí vnímavý kriminalista s úžasným postřehem a šarmem, ten neklid utvářející neopakovatelnou atmosféru. Cremer sice hraje skvěle, ale naneštěstí je často obklopen zcela anachronickými herci a prostředím, po nichž dojem doby, v níž se příběhy odehrávají, jen tak ledabyle stéká. To, co se podařilo u prvních (deseti dvaceti) filmů této série, u těch pozdějších desítek povětšinou chybí. Maigret a kněžna je toho smutným dokladem.(11.10.2008)