Good Old Czechs

dokument kombinující poměrně originální záběry z druhé světové války a vzpomínky letců Františka Fajta a Filipa Jánského v podobě voiceoveru. Snaha vzdát statečným pilotům čest je jistě chvályhodná a ani samotný nápad není vůbec špatný, přesto to ale na mě jako celek zapůsobilo mnohem méně než sem čekal. Ani jednu z knížek ze kterých je tady čerpáno sem nečetl, takže určitou informační hodnotu pro mě Good Old Czechs mají, nicméně se nemůžu zbavit pocitu, že knížky budou i bez obrazového doprovodu fungovat mnohem lépe a emoční dopad bude silnější...70% (07.06.2023)

Ovšem tohle je pecka jak sviňa. JAsný, dokumentů o druhý světový je miliarda, ale tenhle je pojatej uplně jinak. Už jen tou hudbou a krutopřísným střihem, kterej to tam stříhá neskutečně. Celou dobu je to vzpomínka dvou letců, kteří toho v životě zažili fakt mraky a za to, že spojencům (a to i rusákům) pomohli vyhrát válku šli do basy. Záběry klasika, ale celý je to podkreslený hudbou, nebo aspoň kopákem, která tam strašně moc prdí. (16.07.2023)

Poutavě vyprávěný příběh dvou českých letců podpořený originálně sestříhanými dobovými záběry a skvělým hudebním podkresem. Jen by mě zajímalo, jestli volba daných dvou vypravěčů byla záměrně tak špatná, aby to jakože působilo autenticky. Bohužel jsem často musel číst anglické titulky, abych vyprávění rozuměl. (06.10.2022)

Spojení vyprávění letců s archivními obrazy byl dobrý nápad, na mě to alespoň přeneslo přesně ty emoce, které asi autor zamýšlel, ale hudba byla místy až nepříjemně agresivní. A také by si film zasloužil lepší namluvení. Spíše než dokument (nic nového se nedozvíte) vnímám tento film jako čistě umělecké přiblížení pocitů a emocí, které oba letci prožívali stejně jako miliony dalších ne/dobrovolných účastníků hnusné války. I tyhle filmy jsou potřeba. (18.05.2023)

Příklad toho, jak udělat dokument bez standardních mluvících hlav, prostřihů na odborníky v oblasti historie a nesourodě působícího natočeného materiálu. Bojar šel odvážnou cestou, použil jen archivní ilustrativní záběry, namluvené deníkové podklady a dokonalou řemeslnou formu. Rytmizovaný střih, který využívající paralelismů i kontrastů, je sám o sobě na jedničku, ale korunu tomu dává zvukový mix, v nemž se prolínají hlasy "dabérů", minimalistické hudební plochy, ruchy a ticho jako kontrapunkt. Pravdou je, že bych ocenil, kdyby byl dokument delší, a tím pádem méně skákal v čase, ale i tak je to jeden z nejlepších zástupců žánru za mnoho let. (18.05.2023)