Záblesk

„Videla ste priveľa filmov, madam.“ – „Dosť na to, aby som spoznala špióna.“ Panenka blažená. Určitú historickú/informačnú hodnotu (a kameru Jana de Bonta) to má, nepopieram. Ale rozťahané tempo, mdlá atmosféra a nezáživný scenár sú silnejšie. Pokiaľ je na scéne autoritatívny Michael Douglas (ale aj John Gielgud, Joely Richardsonová a Liam Neeson), je to v poriadku. Bohužiaľ sa jedná skôr o epizódne úlohy (neviem, či je Gielgud ako nemecký špión na plátne aspoň 5 minút...) a 98% ZÁBLESKU vypĺňa nesympatická otrava Melanie Griffithová. (24.10.2009)

Teda technická kvalita, ve který tenhle biják odvysílala TV Prima v roce 2012 byla na úrovni šedesátých let, příšerný. Samotný film je neskutečně naivní, to přece není možný dělat z diváků až takové blbce. Film má působit dramaticky a napínavě, ale je naprosto ničen nesmyslností a až zoufale neuvěřitelnou nevěrohodností. Chápu, že film brnká především romantickou melodii, ale stejně, takhle si válku nepředstavuje ani Hurvínek po dvou láhvích kořalky. Michael, Liam vlastně všichni herci byli fajn ale nad celým filmem se vznášela blbost s lokálním výskytem atmosféry a slabého napětí. Dám Dvě hvězďounky a dělám, že "švýcarský" závěr se mě jen zdál a ve filmu nebyl. (23.01.2012)

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Mně zazpívali jména Douglase a Neesona, přidali sloku o válečném špionážním dramatu a doplnili to refrénem o mladé Američance židovského původu, která sebere všechnu odvahu a vydá se přímo do jámy říšsko-německé. Já jsem pro změnu musela sebrat veškeré sebeovládání, abych to vydržela do konce. Protože slibované drama se kouzlem nějakého poťouchlého alchymisty přetavilo v knihovnu červenější než zář nad Kladnem, postavy se do jedné chovají jako osazenstvo ústavu pro choromyslné, spíš než tomu, že by osoba typu Lindy Vossové přežila v nacistickém Německu déle než dvě hodiny, uvěřím v existenci létajících hranostajů, a navíc se to celé díky k prasknutí nafouknuté stopáži vleče jako umírání. Budiž, Douglasovi a Neesonovi to v uniformách sekne a Joely Richardsonové coby pohlavárské dcerce s nejedním tajemstvím také (kdy už té ženské dá konečně někdo pořádnou roli?), jenže na to, aby vyvážili příběh plný nesmyslných zvratů a završený koncem, který zřejmě splňuje americkou představu o dramatickém vyvrcholení a mou o nepovedené parodii, prostě nestačí. (07.10.2007)

Trochu to šustí papírem a je v tom vidět románová předloha, to činí tvůrcům u daného žánru potíže často, protože to, co si může dovolit románová kniha, si nemůže dovolit film a naopak a tady to tvůrci moc nevychytali, takže to celé občas vzbuzuje otázku po realitě a pravděpodobnosti příběhu i jednotlivých scén. 60% (28.02.2017)

Tohle přece není žádný válečný thriller, ale (svým způsobem dokonalá) filmová pocta (většinou naivním) vlasteneckým historkám o lásce a špionech ze 40.let (koneckonců, kde jinde hrdinka nasbírá svoje "špionské" zkušenosti než právě v biografu). Spíše než na děj doporučuji soustředit se na způsob snímání (Jan de Bont) a přesnou hudbu (byť M.Kamen v ústředním romantickém motivu poněkud vykrádá Morriconeho Bio Ráj). (28.02.2007)