Vydržet se ženou

Ani romantika, ani komedie, spíš úsměvný příběh ze života neprůbojného člověka, který svoji samotu vyměnil za náhražku štěstí. Zpočátku se film tvářil jako tuctové severské drama, ale postupně chytl takovou zvláštní poetiku, vtáhl mě a už nepustil. Může za to především hlavní postava která je sympatická až za roh. Bezejmenný hrdina působí dojmem ušlápnutého nekňuby, který se musí nechat vést ve všech rozhodnutích, byť i těch nejjednodušších. Ubíhajícím dějem a tím, jak se profilovala postava Marianne, se můj vztah k němu začal měnit, a nakonec jsem mu začal nepokrytě fandit. Naštěstí vztah obou nejde podle tradičního schématu a ještě je o čem vyprávět. A režisér tak činí s velkou originalitou a svěžestí. Přímo hýří nápady a scény plné symbolických obrazů jsou perfektní. A nakonec to dopadlo nejlíp jak mohlo. Top 10 za rok 2007. (06.03.2012)

Kdyby na tom byla tuzemská kinematografie tak, jak je na tom libovolná skandinávská...bylo by prostě na co koukat bez pocitů trapnosti a bez vzniku husí kůže. Tento snímek je kvalitativně vzdálený jakémukoliv českému filmu z posledních pěti let asi tak, jako má daleko Marianne k ženě, kterou by doma člověk mohl mít déle než půl hodiny. Gejzír ironie, humoru, jemných groteskních scének (vypíchnul bych ty v bazénu při první návštěvě Tronda) a hereckého minimalismu (Trond). Díky za tip, kámo. (04.10.2009)

Všichni, kdo si myslíte, že máte doma bláznivou ženskou, mrkněte na tohle. ___ Příběh je servírován otevřeně schematicky, takže žádný "jako ze života", ale tím spíše je možné se v něm najít. Srážka muže "chci to, co nemůžu mít" a slečny "netoužím po tom, co už mám" je zbavena hlubších psychologických konotací. Utrpení hlavního hrdiny je vždy nějak výtvarně odkatalyzováno (následují SPOILERY) - tu klesne na podlahu, snad pod tíhou batohu sbaleného za účelem návštěvy přítelkyně dlící toho času romanticky na ostrově, tu je, bezvládný, tažen ke dnu plaveckého bazénu tlakem vodní masy (zpod které je vyzvednut mužnou rukou kamarádovou); odlehčení situace je dokonáno následnou scénou á la Pieta (viz galerie). Jen ten idealistický závěr mi k té hořkosti nějak nesedí; možná jen tvůrci nevěděli, jak příběh uzavřít, stejně jako já tenhle komentář .. (22.07.2010)

Moc netušim, co dělá v NORSKÝ komedii Peter Stormare, ale když už ho tam naverbovali, tak si rozhodně zasloužil mít trošku víc času ve filmu a ne jen, že si tam asi tak 5x pokecá s hlavní postavou a má přitom plavky a občas si zaplave v bázenu, nicméně teda horší než to že Peter nedostal moc prostoru pro mě bylo, že mě to ze začátku moc nebavilo, sice se ten styl jakým je to vyprávěný a jakým způsobem se odvíjí vztah dvou hlavních postav zdál zprvu dělanej docela vtipnou formu, ale opak byl bohužel pravdou a já se zas tak moc nebavil, naštěstí se to ale zhruba od poloviny zlepšuje a vyvrcholení na ultrazvuku už nemělo chybu. 3,5 (25.01.2009)

Milostná (sexy) komedie vyprávějící příběh ze začátku submisivního muže, jehož život není nikterak komplexní. Už samotný start s pomalu přibližující se kamerou na hlavního protagonistu sedícím v křesle a pojídajícím pizzu v tričku s nápisem "HARMONY" za doprovodu idylické hudby, přerušený "věčně mluvící" zrzkou Marianne vám dává tušit, v jakém duchu se film bude odvíjet. Frekvence Marianneních návštěv začne narůstat a jeho život se tak začne přetvářet. Jelikož on však není žena, která by si o tom jednoduše promluvila, ustoupí raději do pozadí a začne chodit plavat, kde mimochodem potká Glenna (Peter Stormare) s jehož spolusaunovníky vše řádně proberou a poradí mu, co by měl dělat. To jest začátek jejich vztahu (nevztahu) pod taktovkou Marianneních náladových požadavků a kontrole nad ním i vším, co společně dělají. Když ho vyhodí z práce, rozhodnou se cestovat po Evropě a skončí až v Paříži a dále na venkovském hradě. Výlet se ale nevybarví tak, jak by si oba přáli a přes několik zvratů vám město lásky napoví, jak vše asi dopadne. Nutno podotknout, že mě Marianne svým vzhledem vůbec nezaujala, přisla mi dost nesympatická a ani její psychická stránka osobnosti zde není vyobrazena do větší hloubky. Co mě zaujalo byla především nádherná norská scenérie a technická koncepce scén prokládaných symbolickými prvky prostupujících realitou. (7/10) (05.07.2008)