Razryv svjazi
Broken Ties
Pretrhnuté putá
VOD (1)
Obsahy(1)
Příběhy běžných rodin, jejichž členy rozdělil názor na válku... Válka na Ukrajině vpadla nejen mezi Ukrajince. Vtrhla i do ruské společnosti a rozdělila ji na dva nesmiřitelné tábory: odpůrce války a ty, kteří podporují to, co Kreml vytrvale nazývá vojenskou operací. Od 24. února jsou v každé ruské rodině lidé, kteří spolu kvůli válce přestali mluvit nebo kteří spolu komunikují jen minimálně, jako by je oddělovala zeď. Vládním propagandistům, kteří mají masivní sledovanost ve státní televizi, lidé věří víc než svým rodinným příslušníkům. Neutralita není možná a nedaří se vést debatu nebo s porozuměním zvážit alternativní názor. Rodiče přerušili vztahy se svými dětmi, manželé s manželkami, sestry s bratry. Film Přetržená pouta nezávislého ruského režiséra Andreje Lošaka je neúprosným portrétem rodin rozdělených válkou. Vystupuje v něm sedm dvojic. Každý z dvojice si pravidelně samostatně povídá s Lošakem a vysvětluje své stanovisko. Rozhovory se odehrávají v průběhu prvních tří měsíců války a během této doby jejich názory nejeví známky změny. Film se nepokouší o dialog, naopak je svědectvím o absenci dialogu uprostřed probíhající války a nesentimentální diagnózou nemoci společnosti, v níž se oficiální propaganda ukazuje být silnější než i ty nejintimnější rodinné vazby. (Česká televize)
(více)Recenze (16)
V tomhle dokumentu skutečně stačí jen sledovat jak a čím argumentuje jedna a jak a čím argumentuje druhá strana. Sledovat čistě jen názorovou a argumentační integritu. Nic víc netřeba. Slečna ve filmu to řekla přesně. To už dávno není jen o politickém názoru. Jak mám vyjít s člověkem, se kterým se naprosto zásadně rozcházím i v těch nejzákladnějších morálních a lidských hodnotách? Kdo má přístup ke svobodným informacím a přesto není z ruské "názorové strany", zcela bizarní a iracionální (ne)argumentace, mnohdy neuvěřitelně cynického a pokryteckého přístupu instantně naprosto znechucený, tak mu nejspíše opravdu něco chybí a nemá to v hlavě úplně v pořádku. Bábušky, které nemají nic jiného než obrazovku, ze které každý den, rok co rok, promlouvá Velký bratr, se dají ještě chápat, byť je to bolestivé. Ale toto ne. ()
V první řadě je vůbec otázka, zda se Lošak o diskuzi snaží. Vidíme to jen jednou na manželském páru, který se hádá přímo v bytě, jinak žádný pokus o byť jen jedinou konfrontaci neproběhne. Dále jde také o víc než jen o propagandu. Svět nic neudělal, když si bral Putin Krym a jak se po letech ukázalo, sankce byly neúčinné. Tudíž mnoho ruských občanů usoudilo, že je vše v pořádku, že Rusko si tento poloostrov přisvojilo dle práva. To se pak souvislostem s Ukrajinou a "speciální vojenskou operací", kterou v nedávných dnes Vladimir Putin poprvé nazval válkou, věří snáz. Každý má na válku svůj názor, stejně jako na její oprávněnost. My díky dokumentu máme možnost vyvrátit jeden zásadní fakt, který do nás zase cpe západní propaganda - že totiž ruští občané jsou rukojmím místní vlády a sami s válkou nesouhlasí. Tak úplně pravda to asi nebude a jak je vidno, nejde pouze o starší občany. I mladí lidé Putina podporují. Západ by měl v první řadě zjistit, proč je pro tyto občany tak snadné uvěřit. V tom tkví recept, jak porazit ruskou moc. Jediný způsob totiž je, že se proti nim obrátí jeho občasné... ()
Prvých 20 minút som bol znechutený z tej hardcore propagandy ruských babiek demokratiek pre ktoré je Putin bohom. Ale potom som sa sústredil hlavne na to, prečo týmto bludom veria, napriek tomu, že vo vnútropolitických otázkach vidia na vlastné oči, že Putin je klasický autokratický populista, ktorý klame zakaždým, keď otvorí hubu. Zas a znova za to môže ten iracionálny strach, ktorý v nich vďaka nonstop propagande vzbudzuje. To nevadí, že nemajú plyn, teplú vodu, pomaly si už nemôžu dovoliť poriadne jedlo, ale akonáhle Putin urobí bububu, Ukrajinci nás chcú napadnúť, Nato sa rozširuje, čím nás ohrozuje, celý svet nás bezdôvodne nenávidí, tak sa v bežných rusoch niečo prepne, racionálne myslenie si zoberie dovolenku a zo strachu sa zomknú a ochotne veria Putinovi zase prvé posledné, vrátane kecov, že museli preventívne zaútočiť prví. A zároveň sú hneď ochotní tolerovať vedľajšie straty pri vyvražďovaní civilistov. Alebo tomu proste nie sú schopní uveriť a radšej vyvražďovanie civilistov pripisujú Ukrajincom. Veď aj tak sú všetci Banderovci, čiže fašisti. Takže nakoniec sa z toho vykľula zaujímavá psychologická sonda do myslenia sfanatizovaného, skoro až sektárskeho (ako to prirovnali aj v dokumente) ruského národa. Týmto zmagoreným ľuďom fakt pomôže otvoriť oči jedine absolútna porážka, tak ako sa to stalo Nemcom po druhej svetovej. 8/10. ()
Skvělá ukázka vymývání ruských mozků, kdy opačné názory jdou po rodinné linii bratr x sestra, dcera x matka, manžel x manželka apod. kdy ta polovina pod vlivem propagandy bezmezně věří víc státní televizi a Putinovi, než vlastní rodině s přímou zkušeností z války. Fascinující mrazivá záležitost, kdy si člověk musí položit otázku kolik procent z celé ruské populace představují tihle reprezentanti a ikdyby to byla jen čtvrtina, tak jediná léčba je totální porážka, stejně jako se muselo vyléčit nacistické Německo PS: Já si spíš všímal mezi řádky sekundárních vyjádření, třeba že se ten děda přiznal, že jako okiupační voják někoho zabil při okupaci Československa v roce 1968 a ještě si připadá vprávu. ()
Přestože se jedná téměř o stejný koncept, jako u filmu Vitalije Manského Příbuzní, ve světle aktuálních událostí nevnímám film jako vykradený a považuju ho i za přínosný. Autor nehodnotí, pouze klade otázky, které ovšem nepůsobí tak, že by kohokoli tlačil směrem ke svému názoru (který je však z kontextu jasný). ()
Galerie (5)
Photo © Budapest Nemzetközi Dokumentumfilm Fesztivál
Reklama