Pronásledování disentu (E14)

Na podzim 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a po podpisu takzvaného Moskevského protokolu se z akademického filozofa Miroslava Kusého stal vedoucí ideologického oddělení komunistické strany. V komunistické straně se spustily čistky a ze statisíců neprověřených osob se stali občané druhé kategorie. Terčem StB se stali všichni kritici režimu. Nejen bývalí komunisté, ale i nestraníci – umělci, publicisté či vědci. Na první výročí invaze se konaly poslední velké občanské protesty, které byly tvrdě potlačeny. Nastalo období normalizace, lidé si zvykli, že nosí jinou tvář na veřejnosti a jinou doma. V neděli 6. ledna 1977 bylo poprvé zveřejněno Prohlášení Charty 77. Více než 250 signatářů v něm kritizovalo státní moc a žádalo dodržování lidských a občanských práv. V květnu 1981 byli v Bratislavě zatčeni a obviněni z podvracení republiky Miroslav Kusý, Martin Milan Šimečka a Jozef Jablonický. Kusého po dvou týdnech propustili, Šimečku drželi ve vazbě rok a bez soudu propustili na svobodu. V roce 1985 se v Sovětském svazu dostal k moci Michail Gorbačov a začal prosazovat politiku uvolnění a demokratizace. V Československu však tyto myšlenky narazily na odpor starých komunistických kádrů. StB nepolevila v tlaku na disidenty. Ještě v srpnu 1989 zatkla takzvanou bratislavskou pětku. (Česká televize)