Plakáty
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
J*A*S*M
V prvé řadě je potřeba říct, že Sounds of Silence je nanejvýš průměrně zrežírovaný, tristně napsaný a příšerně zahraný brak. Když se člověk smíří s touto krátkou charakteristikou, může si pak užívat v několika scénách opravdu hustou atmosféru, kterou Peter Borg vytvořil - hádám - ani neví jak. Přiznávám, v několika momentech jsem opravdu pocítil závany strachu. Ono se toho taky nedá na mrtvolných dětech v útrobách zchátralého sirotčince tolik zkazit, že ano... Každopádně pokud zahodíte očekávání vyvolaná současným hodnocením (90 %), můžu snímek opatrně doporučit, je to celkem fajn horor na jedno zhlédnutí. Celý film k sehnání na youtube.(21.4.2011)
-
Karlos80
Film o kterém jsem vůbec nevěděl a nikdy předtím ani neslyšel. Tohle je prý kultovní Švédská hororová duchařská záležitost, mistrovské dílo jedno z nejlepších ve Švédsku ale i v samotném žánru. Film balancuje někde mezi klasikami jako "HOUSE BY THE CEMETERY", "SHINING" nebo "ORPHANAGE", tak pokud rádi právě tyto tři filmy, tak tento vás zřejmě také nezklame. Je až s údivem podivné že režisérův předchozí film "Spalující žár je zdejšími béčkaři docela znám, tento tu skoro nikdo nezná, zároveň je velká škoda že režisér Peter Borg točí tak zřídka. Jak píše kolega děj není nijak převratný, ale to co tu opravdu krásně funguje, když opomenu velkou kameru, tak to je postupné odhalování tajemného příběhu, prostřednictvím sirotčích dětí, které se telepaticky vkrádají do mysli hluchoněmého chlapce, a vyžadují si tak pomstu na svých trýznitlech (to všecko tu divák vidí, stejně tak jako použité násilí na dětech atd), prostřednictvím malého Denise. Atmosféra je tu skutečně velká (zchátralý sirotčinec, nedaleko hřbitov, řeka) dotoho stále pošmourné a depresivní počasí, mlhy a dvě záhadné postavy, poslední dva exekutoři, kteří jsou stále ještě naživu. Všecky ty divné zvuky včetně dětských slabounkých hlasů a volání, vůbec hudba je tu brilantní a dělá skutečně moc v divákovi přesvědčivě navozuje ten správný pocit strachu a nebezpečí a tajemna. Co je zde nejlepší, tak to je to, jak tu zprvu nikdo nevěří malému chlapcovi (především jeho dva rodiče), co on prožívá a co vidí (malého rozervaného sirotka v okně starého domu, jindy zas sirotka který ho láká k sobě atd), jeho matka s ním mluví znakovou řečí, otec ji zřejmě neumí, tam se kontaktují pomocí ručně psaných vzkazů. Tenhle film si 5* rozhodně zaslouží, u někoho z nostalgie u mě proto že jsem o něm nikdy dřív neslyšel a protože je to vážně klasika! Tak schválně, když zadáte do vyhledávače švédské horory z let 60-90, kolik filmů vám dtb vyplivne, budete určitě překvapeni:-)(21.11.2010)
-
Teardown
Další film, u kterého mi za ta léta vypadl jak název, tak tváře protaginistů a ze vzpomínek zůstalo pouze pár strašidelných střípků. Zapoměl jsem i jméno televizní stanice, která tenkrát Sounds of Sillence vysílala a já měl to štěstí ho vidět. I když většinu času se zavřeníma očima a s rukama pevně přitištěných na uších, tak vzhledem k věku bych řekl, že šlo o hrdinský čin:) Příběh není nijak epochální. Spustlý syrotčinec s tragickou minulostí, zahalenou do roužky tajemství a nově příchozí rodina, jež zdědila nedaleko velký dům. Hlavní postavou je malý Dennis, trpící sluchovým postižením. Právě jemu se zjevují duchové mrtvých dětí ze sousedního syrotčince, jako by mu chtěli něco říci. A možná i pomoci... Jak říkám, nejedná se o nijak převratný děj. Ale neházejte hned flintu do žita, protože i přes všechen ten duchařský stereotyp, je Sounds of Silence jiný a to myšleno v dobrém slova smyslu. Hlavním tahounem je bezesporu atmosféra skandinávského venkova, výborně zvolená hudební kulisa a zajímavé jízdy kamery, především po chodbách chátrající budovy. Krásná nostalgie.(13.4.2010)
-
waerwulf
Dostať sa k tomuto filmu (s českým dabingom) vyžaduje takmer nadľudský výkon. Ale výsledok stojí za to!(6.1.2012)