Reklama

Reklama

Návrat hyeny

(festivalový název)

Obsahy(1)

Snímkem Touki-Bouki se Džibril Diop Mambety radikálně vepsal do kinematografických dějin. Režisér přetavil své sny o svobodném výrazu do esteticky zcela novátorského tvaru. Takřka amorfní dějová linie (pasáček krav Mory a studentka Anta potřebují nutně sehnat peníze na kýženou cestu do Francie) se prohýbá pod nezadržitelným proudem vizuálních asociací, košatou polyfonií zvuků a pod dialogy, místy vedenými poetikou nonsensu. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (11)

dwi 

všechny recenze uživatele

Senegalský film Djibrila Diopa Mambétyho kompletně namluvený v místním dialektu Wolof je považován za jeden z prvních afrických experimentálních snímků, ovlivněných hlavně evropskou Novou vlnou. Mambéty do senegalské kinematografie zanáší taktéž prvky spojené s francouzským Novým románem (dekompozice reality, střídání časových rovin), jež propojuje s tradicí místních mýtů a příběhů. V tragikomickém příběhu o dvou outsiderech (Mory a Anta), kteří nevinnými podvody touží získat peníze na vysněnou cestu do Paříže, se režisér vyrovnává se syndromem postkoloniální doby a na osobě Moryho zosobňuje svůj intimní postoj k zakořeněným africkým tradicím. Čím ovšem Cesta hyeny ční nad ostatní tamější produkcí je novátorský způsob filmové řeči (leitmotiv zabíjených zvířat, lehce surrealistické a alegorické sekvence, subtilní hudba), s nímž potom pracuje řada afrických režisérů včetně Ousmanea Sembeneho. Vřele doporučuji... ()

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Zpětně mě napadá otázka, co že mi vlastně na tomto filmu tolik vadilo - protože snímek je to celkem originální. Snad to bylo mou momentální náladou, snad faktem, že africká kultura mi nic moc neříká - kdo ví - možná bych se ráda podívala ještě jednou, čemu že jsem to vlastně dala ubohé 2* (pamatuji se, že po skončení promítání jsem uvažovala dokonce o "odpadu" - ale proč?). ()

Reklama

Iggy 

všechny recenze uživatele

První africký avantgardní film, „africké U konce s dechem“ (i když podle publicisty Aleše Stuchlého je Touki-Bouki mnohem lepší). K filmování se pak Mambéty vrátil až po 16 letech, údajně proto, že necítil potřebu něco filmem sdělovat. Po projekci filmu jsem se ptal režisérova syna Teemoura na to, proč hlavní hrdinové nakonec neodjedou do Francie, po čemž celý film touží. Dostalo se mi odpovědi, že proto, že si uvědomí neradostnou budoucnost, která by je na kontinentu čekala (viz například Černoška z… Ousmana Sembena). A ještě jsem se ho ptal, na zdánlivě symbolickou postavu bláznivého muže v koruně stromu, na což mi Teemour odpověděl, že je to prostě jen nějaký blázen, člověk co je svobodný a free. Jako poctu Touki-Bouki natočil Teemour Diop Mambéty videoklip. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Mladý senegalský pár, sa podobne ako celý film, vymyká miestnym konvenciám. Miesto toho, aby sa Anta a Mory zaradili do poslušného kolobehu pastieri-statok-rodina, neustále brázdia miestne cesty motorkou ozdobenou kravskými rohmi. Popri tom snívajú o úteku do vysneného Paríža. Naivne zosnovanými krádežami a podvodmi, končiacimi najčastejšie fiaskom, sa snažia zarobiť si na cestu loďou do Francúzska. Predstavy o živote v prepychu im však neustále zráža vidina krvavej porážky kravy na bitúnku. Symbolizuje pád a možný neslávny koniec v idealizovanom západnom raji. Nelineárny dej-nedej opakuje hudobné motívy, citácie i situácie, zasadené vždy do trochu iného kontextu. Vynechané pointy epizód a občas sťažka pochopiteľné situácie si divák môže leda tak domýšľať. O niečo pochopiteľnejšími sa hádam môžu stať uvedomením si prepletenia väčšinového islamu s prvkami vúdú rituálov, magických tancov a kadejakých zariekavaní s pomocou amuletov, ktoré spôsobia, že realita sa zrazu stáva behom odnikiaľ nikam. Alebo predsa zo Senegalu späť do Senegalu, z Dakaru do Dakaru, bez toho, že by ho aktéri čo len na sekundu opustili. Zaujímavá, hravá, hudobne i filmársky pestrá záležitosť pre všetkých, čo majú radi aj filmové zážitky veľmi vzdialené lineárnemu, príbehovému videniu sveta. ()

Fumak 

všechny recenze uživatele

Přečetl jsem si tu pár recenzí a jsem z nich poněkud zmaten. Film se mi totiž zdá naprosto srozumitelný. Nepřipadá mi ani kdovíjak avantgardní, či experimentální. Těžko říci jak bych reagoval kdybych ho viděl v době jeho vzniku a bylo by mi tolik kolik je mi dnes a měl tím pádem jiné zkušenosti. Takhle je to pro mne "jen" výborně natočená a skvěle zahraná záležitost. Což není málo. Konec vnímám i tak, že si divák může vybrat zda Anta do Paříže odjela, či nikoliv. Ve filmu se pracuje s podobenstvím, použité drastické záběry z porážky zvířat mě, na rozdíl od jiných diváků, nenadchly svojí "senzačností", ale myslím, že rozumím tomu proč byly použity. Má žena tyhle pasáže bohužel nerozdýchala a od obrazovky odešla. I tak, bohužel, mohou působit. Velice silný film. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (2)

  • Během produkce filmu byl režisér Djibril Diop Mambéty zatčen za účast na protirasistických demonstracích v Římě. S pomocí Bernarda Bertolucciho, Sophie Loren a právníků z italské Komunistické strany byl propuštěn. Komunistická strana po něm později požadovala velké finanční kompenzace za vynaložené úsilí při obhajobě. (Joudec)
  • Film se v roce 2010 umístil na 52. místě v žebříčku „100 nejlepších filmů světové kinematografie“, který vytvořil časopis Empire. (Joudec)

Reklama

Reklama