Obsah
-
Ve svém čtvrtém filmu se Warmerdam vrací k tématu absurdního rodinného pekla, v němž si pod kotel vzájemně přikládají samotní rodinní příslušníci. Hlavní postavou je negramotný farmář Brand, kterého hraje samotný režisér. Jeho manželka Keet už má dost toho, že mu musí předčítat všechny titulky v televizi, a tak pro něj najme domácí učitelku. Brand se ale do mladé a krásné Leny, která mu dává hodiny, zamiluje, což v Keet vzbudí žárlivost. V zamotaném příběhu dojde ke smrti jedné z postav, což Warmerdam okomentoval slovy: „Zbytek byl hotový, ale stále jsem nevěděl, kdo to schytá. Požádal jsem herce, aby postupně zabíjeli jeden druhého násadou od smetáku, dokud jsem neviděl verzi, která pro mě byla věrohodná.“ (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
duddek
Režisér a Annet Malherbe tady nemuseli nic hrát, protože manželé jsou i ve skutečnosti. I když o to pikantnější pak mohlo být to předstírání sourozenectví a Brandova oddanost Leně. Ta ho zprvu učí psát a číst, ale pak mu ukáže prso a odtud už k dítěti není daleko, zvlášť když je to všechno důkladně naplánováno Brandovou manželkou. Film, který zabírá nečekaně dlouhé období (určitě tak pět let), je prodchnut nizozemskými reáliemi (na záchodě mají narozeninový kalendář, pochutnávají si na vla, u diktátu se odkazuje na mnemotechnickou pomůcku 't kofschip) a graduje do takřka hororových scén a já ho považuju za Van Warmerdamův nejzdařilejší.(4.4.2010)