Mluv se mnou

'Děti, neberte drogy: ve filmu'.... horrorová satira TALK TO ME je skvělou variací na báchorku o Opičí pracce, a zároveň ukrutně děsivým a neskutečně upřímným vhledem do generace Z, jejich každodenních závislostí [socky, chlast a chlebíčky], strachů a obav. TALK TO ME tak působí jako jeden velkej paranoidní DMT bad-trip alá Climax, akorát s echt úzkostlivou duchařskou písničkou uvnitř alá Šestý smysl na koksu, která šponuje napětí do takových extrémů, že diváka vystřelí ze sedačky v ten nejmíň očekávatelný moment. To vše a nejen to na pomezí "pouhých" 90 minut. Víc takových žánrovek! 9 malých černoušků z 10 .... #A24RULES (06.03.2024)

Ruka podaná ze záhrobí těžko bude pomocná, aneb „this spirit is a cunt“.. Zármutek, co tak bolí a ovlivňuje úsudek, až je schopen člověka pozřít. Kamera mobilního telefonu jako citová clona před děním, co snímá. Rekreační užívání drog, které lusknutím prstu může zajít někam dál.. Dvojčata uctívající Friedkinova Exorcistu kladou důraz spíše na postavy a přiměřený realismus než na prvoplánové šokující výjevy a když už se tak děje, tak si pomáhají praktickými triky. Pokud se obtížně odhaduje další vývoj děje a není to úplně hloupé, můžeme v daném žánru mluvit o vzácné originalitě.. (02.10.2023)

Docela originální duchařský horor z Austrálie. Bohužel toho nepřinese tolik nového, kolik by člověk čekal. Zápletka je docela jednoduchá, parta teenagerů se dostane k nabalzamované ruce nějakého média, který jim umožní mluvit s mrtvými. To co ze začátku vypadá jako sranda se brzo zvrtne v dost nepříjemnou situaci. Jeden kluk totiž zůstane posedlý a oni z něj démony nemůžou dostat. Podaří se jim to, nebo všichni postupně umřou? Ke konci je tam pár zajímavých scén. Jinak tam moc hvězd nehledejte. "Pusť mě dovnitř!" (19.10.2023)

Studio A24 zase vítězí, protože se rozjuchaná mládež těší ze zpočátku neškodné spiritualistické (asi) zábavy v podobě mumifikované ruky vědmy (nebo možná satanisty), která umožňuje komunikovat se záhrobím. Respektive se na půl druhé minuty nechají posednout náhodným duchem. Stačí jeden stisk, nějaké to zaklínadlo a hlavně to nahrát na mobily. Mezi mládežníky je i jistá Mia, která se vyrovnává s traumatem po smrti matky. Lehkovážné seance se ovšem zvrtnou, jakmile do nich parta pustí dítě, respektive mladšího bratra jedné z hrdinek. A zároveň Mia ucítí příležitost, jak komunikovat s mrtvou mámou. První hodina je vážně velmi dobrá, má výbornou atmosféru a vydařené výkony mladých herců. Pak ovšem naznačených motivů začne přibývat, otěže naplno převezme bubákovina a v závěru režisérské dvojici jednoduše dochází dech. Celkově každopádně stylové, fyzicky bolavé a nápadité, někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nicméně bohužel nejhorší zprávou je, že to slušně vydělalo a producenti už odsouhlasily práce na pokračování. (23.09.2023)

Místní buchty a klobásy zase jedou bomby. 72% tpč, chcípám. Už po Barbarian jsem se mlátil hodinu smíchy, když jsem si pročítal místní moudra oduševnělých filmových kritiků. Yop, tady to je dost podobný. Opět hromada iracionálního chování, nulová atmosféra a logika úplně v prdeli. Je totiž úplně běžné, že když máte artefakt, který tohle dokáže, pořádáte párty, máte z toho prdel a vůbec, ale vůbec ne že se nebojíte, ale vy z toho nejste ani trochu vedle. Nevim teda, jak to má omladina v Austrálii, ale já na jejich místě bych vysvětil barák a kolem dokola vysypal tunu soli. Holt děcka v Austrálii jsou asi jinej gang. Dále tu máme fakt, že tenhle film vyhrává s přehledem cenu za nejotravnější protagonisty široko daleko. Živá máma by byla jejich queen, protože tpč, tak přeafektovanou svini abys pohledal. Jo a když už se duchové dostanou do našeho světa, nesvedou nic lepšího, než vám vožumrat palec na noze. Labužníci. Celý ten film stojí na úplně nesmyslných základech a dějových zvratech, ale tady ho budete vynášet do nebes. Asi potahám nějaký horory kolem 50% a dám jim šanci. Podobný rádoby art pokusy fakt nemám za potřebí. A teď je čas na další hodinový záchvat smíchu. (21.10.2023)