Musašino fudžin

Nikoli vrcholný, stále však velmi kvalitní Mizoguchi. Je zde patrné, ještě více než obvykle, jakou terapii pro něj jeho filmy představovaly. Kamera kvalitou nijak zvlášť nepřekračuje průměr, ovšem až na několik dechberoucích a kompozičně naprosto nádherných záběrů. (03.05.2009)

Když se chcete podívat na pěkný film a nechcete riskovat špatnou volbu, nechť si pustí Mizogučiho (nebo Ozua). V lyrickém stendhalovsky laděném příběhu (ovšem v japonském kabátě) z doby po bombardování Tokia (koncem února 1945) nenajde mladý Julien Sorel (aka Tsutomu Miyaji) naplnění své lásky k paní de Renal (aka Michiko Akiyama). (Snad bude mít později více štěstí u Matyldy de la Mole). Je konec války, mění se vztahy mužů k ženám a naopak (Mizoguči o tom hodně věděl už od svého mládí), a jejich vztah ke krajině (Musašino už není takovým rájem jako dříve). Kdo lpí na tradičních hodnotách, ten už to má spočítané... (29.04.2014)

Zasazeno do těsně poválečného Japonska, kde každý chce urvat, co se dá. Paní Musashino vypráví příběh Michiko, která propadla deziluzi v manželství bez lásky. Přitom se sblížila s mladším bratrancem Tsutomo, ale dohodli se, že mezi nimi nedojde k sexuálnímu styku. Ona totiž jako potomek samurajů chrání svou čest. On se zamiluje do flirtující Tomiko, která má milostnou aférku s manželem Michiko. Když Michiko zjistí, že ji manžel opouští, rozhodne se vzít svůj osud do vlastních rukou... (21.03.2022)