Obsahy(1)
Moderní variace na starou antickou legendu o nesmrtelné lásce Orfea a Eurydiky. Režisér Marcel Camus ji přenesl do karnevalového mumraje brazilského velkoměsta Rio de Janeiro, kde má své místo radost ze života, tanec a hudba stejně jako smrt. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (22)
Priznám sa, že karneval v Riu nepatrí k udalostiam, na ktorých by som sa chcel dobrovoľne v živote zúčastniť, ale navštíviť Rio by som samozrejme chcel. Len jednoducho v inú ročnú dobu. Filmu samému o sebe nemám príliš čo vyčítať, ide tak skôr o subjektívne hodnotenie človeka, ktorého latinskoamerický folklór príliš neberie a tak som sa viac sústredil na tragický príbeh lásky a krásne exteriéry mesta, tie interiéry až zas tak úchvatné neboli. Pokiaľ patríte k ľuďom veriacim v lásku na prvý pohľad (prečo nie), tak Čierneho Orfea si zamilujete taktiež na prvé pozretie. 70%. ()
Orfeu Negro oplývá podobnou mýtickou silou jako ona řecká tragická báje a přidává jí živelný, pestrobarevný punc. Hlavní představitelé jsou obdařeni pověstnou, fyzickou krásou, doplněnou vitálním, jihoamerickým temperamentem. Jejich milostný příběh je zde situován do ulic a strání Rio de Janeira v divokém rytmu bosa-novy a samby. Právě hudba je bez pochyb největší předností filmu. Tanec, oslnivé kostýmy a rozjařená, pulsující zábava představují rozkvět života, ale smrt číhá na každém kroku a je trpělivá. Je zajímavé sledovat brazilský karneval ve své primární podobě, kdy ještě nebyl takovou masovou atrakcí pro zahraniční turisty. ()
Tenhle snímek má rozhodně něco do sebe. Marcel Camus vzal klasickou látku a přenesl ji do zvláštního, exotického prostředí, kde by se mohlo zdát, že nebude fungovat, ale díky nehercům a zajímavé hudbě funguje dobře. Přesto se na mě nepřeneslo něco zásadního a já neměl pocit, že sleduji stěžejní filmové dílo. ()
Potící se tváře v Mankiewiczově Juliu Caesarovi považoval Roland Barthes za znak urputného vnitřního pnutí, formující se ctnosti, projev námahy, která doprovází myšlení. V Černém Orfeovi se nepotí pouze tváře, ale rovnou celá těla, ba desítky rozpálených těl, která se prolínají, vlní, přelévají a natřásají v barokně přehlcených obrazech karnevalového opojení a pot, jímž se lesknou, který po nich stéká v ohromných kapkách, není vláhou intelektuální činnosti, ale fyzické rozkoše, živočišnosti a smyslnosti. Není studený, nýbrž sálá horkem, je substancí divoké, spalující touhy po lásce a po životě, touhy stejně nesmrtelné jako mytická láska, jež proměnila všednost ve Smysl, když opětovně připoutala připoutané. Krůpěje potu jako by říkaly: Chci žít, i kdyby to měla být ta poslední věc na světě, kterou vykonám! Chci žít pro tuto chvíli, ne včera, ne zítra, ne nikdy, ale tedy a teď, dokud horečka barev trvá, dokud nás unáší ve svém ornamentu, dokud je smrt pomalejší a rytmus srdcí, noci a samby roven extázi! ()
[3,5*] "Is it a real diamond?" "Practically." Podmanivé dielo plné životnej energie, veľmi nákazlivé svojou náladou. Atmosféra farbistého Ria de Janeiro je uhrančivá, mesto pulzuje rytmom afro-brazílskej samby, po celý čas sa tancuje a spieva (a to aj vtedy, keď sa práve nekoná slávny karneval). Mytologický príbeh Orfea a Erydiky má síce tragické vyznenie, ale v tejto jeho brazílskej variácii prevládajú skôr optimistické tóny, film sa väčšinu času javí ako komédia (vďaka svojej veselosti a milému humoru). Prejav obsadených nehercov je dosť neohrabaný, ale tu mi to výnimočne vôbec nevadí a dokonca to ich civilné hranie pôsobí veľmi milo. Hereckí predstavitelia sú inak veľmi sympatickí, hlavne tie pôvabné predstaviteľky (krásna čokoládka Eurydika (Marpessa Dawn), latino kráska Mira (Lourdes de Oliveira) a ďalšie). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "Where's her costume?" "This is all we have. A body like this doesn't need a costume." ()
Reklama