Smrt panen

Na Sofii Coppolové nejvíc obdivuju její talent invenčně pracovat s náznaky a tajemstvím. Jak tady, tak ve Ztraceno v překladu má spoustu krásných scén, ve kterých zůstává pro diváka něco utajeno a díky tomu mám chuť se na oba filmy podívat znovu. Režisérka z herců i na malém prostoru vytáhne maximum, tady je dokonce i Josh Hartnett výborný! Nemůžu se dočkat dalšího jejího filmu... (23.01.2006)

Velmi zajímavý debit dcery F. F. Coppoly Sofie. Příběh točící se okolo jednoho domu, kde žije zvláštní rodina. Manželé a jejich 5 dcer. Dcery jsou odstupnovane od 13nácti do 17nácti let. Jedna z nich se chce zabít a útéct tím z domova a útlaku v kterém žije. 4 chlapci, kteří je milují a jeden, který může mít všechny, ale chce jen jednu. Lux v podánní mladičké a krásné Kirsten Dunst je skvěle provokující, přitažlivá a odevzdaná .... žena. Všechny ostatní sestry jsou často před kamerou, ale na žádnou z nich se tolik kamera a příběh nevážou tolik jako na Lux. Ve filmu vystupuje velmi mnoho vycházejích hvězdiček. Od Kirsten Dunst přes Joshe Hartnetta, Haydena Christensena až ke Giovannimu Ribisovi. Vedle nich jsou tu stále herecké veličiny jako James Woods a krátce Denny DeVito. Co se týče Sofie jde o perfektně zmáknutý film i se scénářem. Z této slečny bude hvězdná režisérka. Jasné 4*, protože na 5* chybí trochu něčeho... navíc. (02.02.2005)

Sofii Coppola podle mne patří mezi největší současné režisérské talenty. Její režijní styl není kdovíjak rozmáchlý ani okázalý a nestrhává na sebe příliš pozornosti, zato je chirurgicky přesný, jemný a velmi osobitý. Ve Virgin Suicides pracuje Sofia velice citlivě s charaktery jednotlivých postav, na těch vpodstě nenalezneme žádnou chybičku, zvlášť když jsou tak skvěle zahrané. Jedinečná na tomto filmu je ale hlavně jeho cleková nálada - převážně jemná a něžná, tam kde je to třeba ovšem nenásilně přechází až do úplné mrazivosti. Pochvalu bych směřoval i na přesně padnoucí hudbu a výtečně namluvený over-voice Giovanni Ribisiho. Sofie Coppola mě svým debutem nesmírně příjemně překvapila a popravdě také trochu zastínila Jana Svěráka, kterého jsem si vážil (a stále vážím) z velké části právě pro jeho režijní jemnost. (25.09.2007)

Žena. Zbožňované, půvabné stvoření, které je před námi pořád pár let napřed a v období dětství a dospívání to jde nejvíc vidět.. Zakleté princezny, naivní rytíři a ve vznášejících se záclonách času ztracená tragédie, jejíž smysl je stejně nepochopitelný jako neznámý. Nejkřehčí období lidského života zachyceno podobně poetickou optikou jako v Dangerous Live of Altar Boys. Být dívka a potkat zjeva Hartnetta s účesem Antona Chigurha, můj klín by byl suchý jak Údolí smrti.. (06.09.2018)

Sofia Coppola fakt umí, ten film mě neuvěřiteně bavil, byl tragický, milý, zvláštní, vlastně mu k dokonalosti chybělo jen nějaké vysvětlení. Ono to tajmeno je sice fajn, ale tohle už nebylo tajemno, to už bylo spíš jako by někdo nevěděl, co má dát jako důvod toho všeho. Jinak Kathleen Turner tu ztělesnila prototyp děsivé matky a Danny De Vito mě překvapil ve zcela normální a vážné roli. (14.03.2006)