Poslední život na světě

Dost zvláštní (a pomalý) vývoj vztahu zakřiklého Japonce a samotářské Thajky v tomto příběhu má určitě něco do sebe. Kdyby se jednalo o film s jasným žánrovým záběrem, byl bych jistě spokojen více. Tady se tvůrci snaží být moc transcendentní až magičtí příliš. Asijská koprodukce, prolínání se japonského formálního filmového citu s typickou thajskou neurvalostí, je překvapivě zajímavá. 45 % (28.08.2009)

Momenty zblizovani mezi klidnym a cistotnym, spise uzavrenym japoncem (Tadanobu Asano) a neporadnou, zivelnejsi thajkou nepostradaji svuj puvab. Vlastne myslim, ze tento film je spis romantickou mediataci a rozhodne se nejedna o thriller ci drama - na to je moc klidny ikdyz torza vyse zminenych zanru take obsahuje. Cernou komedii se pak snimek stava jen na malou chvili v samem zaveru jez zpestri cameo Takashi Miikeho. Zadny zazrak, ale slusne. (14.03.2008)

Setkání v Bangkoku. Kenji je z Japonska, je sám a nemá chuť žít. Stýká se se svým bratrem, který k němu pravidelně dochází a chová se jako buran. Noi je holka, která je na cestě z Bangkoku pryč, do Ósaky, odkud pochází Kenji. Její sestru srazilo na mostě auto a Kenji tam tehdy také byl. Noi je hlučná, má špatný přízvuk, kouří marihuanu a čím se asi tak bude v Ósace živit ? Kenji je obsesivně kompulzivní, všechno třídí a katalogizuje, skoro autista. Uklidí i to, co uklidit rozhodně neměl ... Neobvyklá, smutná lovestory. (11.01.2010)

Zbližovanie dvoch protikladných osôb na thajsko-japonský spôsob bolo vcelku pozerateľné, no nezanechalo vo mne žiadnu výraznejšiu stopu. Dôvod prečo to tak je, pekne opísal Jhershaw: neuchopiteľnosť, miestami nezrozumiteľnosť deja. (Pozn. - doplnená 4.10.2011) - predsa len niečo, čo vo mne film zanechal, a to veľmi silne je spomienka na Japoncov byt so vzorne naukladanými, skatalogizovanými komínmi kníh pozdĺž stien. Často sa mi táto scéna pripomenie. Preto zdvíham hodnotenie o hviezdičku vyššie. (26.01.2005)

Poslední život na světe je poměrně "neuchopitelný" film. Ne vždy jsem věděl a chápal, co se právě děje, jak to, že se některé postavy "vyměnily", zda to, co právě vidím, je sen či (filmová) skutečnost. Ovšem až na toto jsem byl velmi spokojen - atmosférou a některými momenty mi Poslední život připomněl Lost in Translation. I zde se potkávají dva odlišní lidé, s úplně odlišnými životními zkušenostmi a názory, postupně se sbližují a sbližují, ale.... 70% (03.07.2004)