Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma (festivalový název)
-
Kdo bude hlídat hlídače aneb Klíč k chaloupce strýčka Toma
-
Who Will Watch the Watchman? Dalibor, or the Key to Uncle Tom's Cabin
Dokumentární
Česko, 2002, 220 min
Režie:
Karel VachekObsah
-
Byl dirigent Talich kolaborant? Proč hrají Češi sami sobě divadlo? Budou národem skladníků na evropské křižovatce? Komu vadí možnost účinné léčby rakoviny? A je česká elita otázkou pro sociologa, nebo pro kriminalistu? Režisér J. A. Pitínský zkouší v Národním divadle operu B. Smetany Dalibor. Své vlastní svérázné představení Dalibora hraje v hledišti i Karel Vachek – s umělci, vědci, intelektuály i politickými aktivisty. Za zvuků Smetanovy hudby, jíž Vachek přisuzuje mystickou sílu, ožívají v Národním divadle, jež je výrazem národních tužeb i sebeklamů, příběhy lidí, kteří se postavili oficiální moci a zákonům, neboť k tomu měli morální důvod. Bratři Mašínové, agent Hučín, anarchista Jakub Polák nebo lékaři praktikující nepovolenou léčbu rakoviny – devitalizaci. Ti všichni jsou následovníky rebela Dalibora. Umělci jsou morálními vzory. Selhání elit vede k dějinným tragédiím. Revoluce roku 1989 byla podle historika Tesaře divadlem pro svět – až skončí představení, začne se kolaborovat. Pak přijde další happening a národ bude opět sjednocen. Obě inscenační roviny – operní i dokumentaristická – spolu po celou dobu komunikují, neboť motivy z opery jako by glosovaly dokumentární výpověď. (MFF Karlovy Vary)
Byl dirigent Talich kolaborant? Proč hrají Češi sami sobě divadlo? Budou národem skladníků na evropské křižovatce? Komu vadí možnost účinné léčby rakoviny? A je česká elita otázkou pro sociologa, nebo pro kriminalistu? Režisér J. A. Pitínský zkouší v Národním divadle operu B. Smetany Dalibor. Své vlastní svérázné představení Dalibora hraje v hledišti i Karel Vachek – s umělci, vědci, intelektuály i politickými aktivisty. Za zvuků Smetanovy hudby, jíž Vachek přisuzuje mystickou sílu, ožívají v Národním divadle, jež je výrazem národních tužeb i sebeklamů, příběhy lidí, kteří se postavili oficiální moci a zákonům, neboť k tomu měli morální důvod. Bratři Mašínové, agent Hučín, anarchista Jakub Polák nebo lékaři praktikující nepovolenou léčbu rakoviny – devitalizaci. Ti všichni jsou následovníky rebela Dalibora. Umělci jsou morálními vzory. Selhání elit vede k dějinným tragédiím. Revoluce roku 1989 byla podle historika Tesaře divadlem pro svět – až skončí představení, začne se kolaborovat. Pak přijde další happening a národ bude opět sjednocen. Obě inscenační roviny – operní i dokumentaristická – spolu po celou dobu komunikují, neboť motivy z opery jako by glosovaly dokumentární výpověď. 
