Kroužek sebevrahů

Úžasně úchylných několik minut, kdy svůj život velmi nechutným způsobem končí 54 japonských školaček. Začátek slibně rozvíjejícího se filmu, ale při něm jsem pořád marně čekal, kdy začne být něčím víc než jen pouhou ujetou úchylovinou. Tuto naději jsme si uchoval zhruba tak do poloviny filmu, ale beznadějně padla až tak ve dvou třetinách, kdy už je naprosto jasné, že tady tentokrát pšenka nepokvete a snímek není jen beznadějně úchylný, ale také dost nelogický a divný. režisér se nažral, ale divákův mozek celý nezůstal. Stačilo málo a hodnotil bych lépe... Ale asi nejvíc mě asi dojmuly závěrečné titulky, v nichž problesklo, že jde o naprostou fikci a veškerá podobnost s kýmkoli a čímkoli ne náhodná. Nepíší se takové věci jen, když nějaká podobnost existuje?!Tento film možná Japonci ani do světa pustit neměli. (28.01.2009)

Prvních šedesát minut celkem fajn, ale pak se z toho stala taková volovina, že mít to ještě o půl hoďky víc, padám ze tří na dvě. A školních uniforem si tam člověk taky moc neužije, ačkoli jsem z plakátů a dalších věcí tak nějak nabrala dojem, že se to tam jima bude doslova hemžit. Koike ukrytá hluboko ve mně je spokojená jen na půl cesty, aneb papoušek zůstal nezúčastněně ve výstřihu. 50% (04.07.2013)

Úžasné první dvě třetiny filmu jsou natočeny záměrně humpoláckým stylem, který se místy mění až na dokumentaristickou strohost. Činí tak v těch nejzajímavějších chvílích, a tak se divák ocitá s mladými lidmi na střeše a přihlíží jejich diskuzi o zábavě. Poslední třetina je nudná a pocitově trvá déle, než předchozí film. Až do závěrečného surrealistického rozuzlení není o co stát. (30.04.2022)

Co dodat.Další pecka od mistra Sona.Hned úvodní scéna mě dostala a doslova zarazila do sedačky.Plus hudba která u ní hraje je geniální.Ostatně jako v celým filmu.Kroužek sebevrahů je zatím nejstarší Sonův film kterej jsem viděl.Ale i tak je výbornej.Sice není tak vymazlenej (co se týče vizuální stránky)jako jeho novější kusy,ale přesto famózní.Se spoustou překvapivejch a nezapomenutelnejch scén a s nepředvídatelným dějem.Všem doporučuju.Tohle se prostě musí vidět. (12.08.2015)

Velmi nečekaný a drsný začátek dost zvláštního filmu. Film o klubu sebevrahů. Lidech, kteří pod medializací, internetofobií (fakt nevim ejstli to má název :D) a vlastní ovlivnitelností televizí a internetem, podléhají myšlence sebevraždy. Nechápu myšlenkové posuny lidí v tomto filmu, ale jde o krutý počin kritizující internet a televizi. Ne, že bych toto téma měl nějak moc rád. Podle mě bylo trefně vymačkáno v Takových normálních zabijácích Olivera Stonea. Avšak japonská díla jsou trochu jiný šálek kávy. Ať už jde o úvodní scénu se školačkami, jemné krájení "jen" sýra nebo lehké odtrhávání proužků kůže. Závěrečné ne-rozuzlení vnese jinou formu ovlivnování. Mít svůj idol, je někdy velmi nebezpečné :). Celkově jde chvílemi o šokující film, který však mohl být o trochu lepší. Některé scény působí silne groteskně a uměle, což je škoda. Trochu více snahy o "realismus" by se hodila :) (07.04.2005)