Kroužek sebevrahů

"Když se zabiješ, přerušíš spojení sám se sebou?" aneb divní a filosoficky rozervaní Japonci se snaží ponořit sami do sebe. Na základních školách prý zavedli volitelný předmět "Jak spáchat harakiri snadno a rychle, ale neuříznout si při tom ostudu." Původně jen pro chlapce, zatímco na dívky zbylo vaření, háčkování a cudné cupitání s nožkami u sebe. Cha! Dnes již strašidlo genderové vyváženosti dorazilo i pod Fudžijamu a zplodilo tento podivný, (režisérsky) sebevražedný film o smrtící síle reklamy. Plný dívčího chcichotání nad tím, že kolektivní sebevražda je děsně cool. Zajímavá exkurze do odlišné japonské mentality, která je o pár kulturních levelů jinde (výš či níž?), než ta naše, středoevropsky konzervativně zaprděná. Poslední třetina filmu už naprosto mimózní a smysl postrádající. Ovšem na zvrácených sebevražedných scénkách jsem si pošmáknul, ne že ne. Dostatečně morbidní a ujeté, dokonce i na Asii. Například Tokio Expres u nástupiště číslo 8. Desítky amputovaných nožiček i ručiček, pukající hlavy... moc pěkný masakr. Bohužel jsem si v tom fofru ani nevšiml, kdo vlastně na nástupišti zapomněl tu tašku? (14.02.2015)

Zajímavý námět - to je však imho bohužel snad jediné pozitivum tohoto filmu. Jináč se mi vše jeví tak nějak "na sílu", na efekt, nemotorně zvládnuté a rádoby chytré. Je mi líto, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že autoři chtěli vymyslet něco, co tu ještě nebylo + šokovat. Bohužel to na mně nějak nezabralo. Nepopírám, byly chvíle, které mně dostaly - bohužel se však daly spočítat na prstech jedné ruky (moment, kdy policista přichází domů a přistupuje k němu jeho dcera nebo třeba záběr na dívky na přeplněné ulici s transparenty v rukách). O hereckých výkonech se mi ani přespříliš psát nechce: chvílemi mi připomínaly spíše lepší kusy z domácího videa, než plnohodnotný celovečerní film. Je možné, že je JISATSU CIRCLE totální pecka a já tomu jen nerozumím? Je... přesto se nepočítám k těm, kterým "japonská poetika" nic neříká nebo kterým se nelíbí. Jen odmítám vidět originalitu, invenci a kumšt ve všem, kde je více než 90% herců se šikmým okem. Shrnuto a podtrženo: Imho rádoby chytrá a thrillerovitá, nihilismem prosycená podívaná, která mně však (bohužel) nechala chladným. (22.12.2004)

Suicide club je vlastně krimi, který je ale hodně ve stínu působivých drsných hromadných sebevražd studentů točených trochu dokumentární kamerou, která tomu přidává na síle, na zajímavosti a vlastně i na divnosti celýho filmu. Škoda, že sem ale nepochytil pointu těch sebevražd, jestli teda nějaká byla, ale vypadalo to že jo. Takže mi u toho chybí asi celkem důležitá závěrečná myšlenka, ale i tak to bylo hodně působivý (04.03.2009)

Z úvodních asi třiceti minut jsem byl totálně nadšený. Atmosférický, nepředvídatelný, zvláštní (v dobrém smyslu slova) a šokující film. Škoda jen, že pro následující hodinu můžu z uvedených adjektiv použít jen to "zvláštní" ... a spíš už v negativním smyslu slova. On ten film jakoby na něco upozorňuje, něco říká, ale říká to dost nejasně, divák to musí spíš odtušit ... a stejně se mi zdá, že si to občas trochu protiřečí. Každopádně za zkouknutí to stojí. A Dessert rulez :-D (14.02.2011)

Tokio zachvátilo množstvo skupinových samovrážd. Všetko spustí nepochopiteľný skok 50 študentov pod vlak. Na všetkých činoch pracuje inšpektor Kuroda. Zvládne tento tlak zdanlivo neriešiteľných činov, alebo to vzdá a poddá sa momentálnemu šialenstvu, ktoré zachvátilo celé Japonsko? Odpoveď má zdanlivo celý čas pred očami. Zaujímavý snímok z množstvom odkazov a položených otázok, o čom je život a prečo vlastne žiť, keď osud vie byť taký krutý. A odpoveď? Smrť ako taká, určite nie je riešením pri akomkoľvek sebemenšom probléme, rozmare či dokonca "módy". Snímok jednoznačne stojí za pozornosť. A nie len pre fanúšika hororu. 80% je naozaj kvalitných. Záver síce ponúka prekvapenie, ale to akým spôsobom to Šion Sono vyobrazil, mne prišlo vhodné, pre nejakú pochmúrnu rozprávku. Melanchólia s deťmi, teda mňa nijak neohúrila. Práve naopak. Najväčším plusom sa tak stáva, nútenie diváka, zamyslieť sa nad týmto chorým svetom - 70%. (31.05.2013)