Šinseiki Evangelion

Největší pozitivum Evangeliona je jeho celková kvalitativní vyrovnanost (tedy kromě dílu 25 a 26, ale o těch později) a povedeně vykreslené charaktery (rozhodně ale nejde o vrchol anime), které jsou uvěřitelné a chovají se relativně racionálně.Akce je hodně (což by asi mecha mělo splňovat) a je povedená, mimo ní samozřejmě sledujeme také životní strasti pilotů EV a i tady se dá mluvit o velmi dobře odvedené práci.A ted k závěrečným dvěma dílům: osobně je vnímám, jako prachsprostý podvod na divákovi a různé superlativy na jejich adresu beru jako zkraty některých místních otaku(Geniální? Fenomenální?Nic takového se nekoná...Spíš k nim sedí: Odfláklé, nudné, levné).Vtipné je, jak si tvůrci mysleli, že oblbnou diváka tím, že mu dají jakoby hutnou filozofickou myšlenku, nad kterou bude on sám přemýšlet a zapomene tím na to, že tato filozofie nijak zvlášť nekoresponduje z dosavadním dějem a nebude tedy vyžadovat pořádný a propracovaný konec.Podle toho co tu čtu, se jim to opravdu povedlo a někteří (a těch je spousta) jim to sežrali i z navijákem a k obědu si dali udici a časopis o rybářství.Já jim to nesežral.Pokud chcete filozofování v anime, spíš než poslední díly Evangeliona, doporučuji parádní seriál Haibane renmei.Nechci jen kvůli nepovedeným posledním dvěma dílům, dát NGE hvězdičku dolů, protože jsem se věsměs bavil výborně a tak dávám pět...slabších 5* (04.03.2011)

Prvých trinásť dielov mi to prišlo ako generické animé, ktoré má všetky atribúty jeho slávnejších predchodcov alebo nástupcov. Až ku koncu, kedy zápletka začala nadobúdať jasnejšie tvary, som si začal uvedomovať, že sa jedná o ďalšie filozofické animé s veľmi silnou myšlienkou, ktoré je dokonca natoľko inteligentné, že ju nevysvetľuje po lopate a necháva diváka nech sa so symbolizmom, motívmi a aj samotnou myšlienkou zoznamuje postupne a s vlastným úsilím. Čím bližšie sme koncu, tým viac sa z tradičných mecha súbojov a ecchi momentov presúvame do artovej roviny, ktorá je plná úvah a podobenstiev. Takže spokojnosť, hoci som sa k tomu dostal trošku neskôr a taký ten boom okolo toho ma výrazne obišiel. Stále mám radšej Ghost in the Shell. Ale určite si chcem pozrieť všetko, čo tento fikčný svet ponúka. Na nejakej, zatiaľ mnou nedefinovanej rovine, mi totiž ten svet prišiel v mnohom sympatický. (09.06.2022)

"Man isn´t a god, after all." Nadčasová klasika a jedna z vlajkových lodí anime "i na/pro Západ". Jakkoli se může na první pohled zdát, že je to japonská kaiju variace na knižní Enderovu hru, akorát o dětech pilotující obrovské bioroboty odrážející zlovolný šmejd z vesmíru, tak tomu tak není. Oidipovský komplex, morální šedé zóny, dospívání, biblické motivy, role/zodpovědnost jedince/lidstva, hraní si na Boha, metafyzično, studie deprese... A mnoho dalších velkých témat, která jsou však zpracována skrze symboliku, sofistikovaně a, jako mnoho aspektů NGE, nadčasově a dostatečně volně k interpretaci, aby i po více jak čtvrt století od vzniku vzbuzoval závěr emoce i dohady "co, jak, kdo, proč". Navíc je to seriál, který je tím lepší a osudovější, čím více se blíží cíli. A to již start není vůbec špatný; ba naopak. Není to repetitivní šónen, kde exponenciálně rostou schopnosti protagonistů i antagonistů a finále je v nedohlednu po stovkách dílů. Zde je konec neodvratný a seriál se vyvíjí, nejede se dle jednoho mustru v každé epizodě. Což má za následek, že chtě nechtě, ne každému sednou všechny epizody stejně. Nejsem v tomto výjimkou; speciálně kolem poloviny mám pár neoblíbených epizod. Nejde však o výplňové díly, mlácení prázdné slámy či nahánění stopáže. Čistě o kolizi zvoleného přístupu a mého vkusu. Ostatně žánrově je to neukotvené; od teenagerské komedie přes postapo sci-fi až po existenciální horror. Proto hodnotím seriál (resp. vlastně seriál a závěrečný celovečerní speciál, jelikož jsou vzájemně neoddělitelné) jako celek. Pár mušek se i tak najde. Vyloženě cringe je typicky japonsky devadesátková přestřelená sexualizace čtrnáctiletých dívek, ta rozhodně nadčasová není. Ono to bylo na pováženou již v době vzniku, tuplem pak dnes. A tučňák, který zřejmě měl být roztomilým maskotem seriálu, ale je zcela do počtu a na sílu. Symbolem seriálu i celé jedné éry se staly (polo)andělské EVA kolosy. Ostatně právě se znázorněním (nejen jejich) měřítka seriál nemá problém ani v nejmenším. Nejeden výjev je z fleku hoden zarámování. (21.12.2023)

Tak tahle manga má vše, co si lze jenom přát... Ze začátku příběh, který vás nutí dívat se na další a další díly, abyste věděli, jak vůbec dopadne váš oblíbený hrdina a posledních pár dílů je to psychologické rozebírání jednotlivých postav, ve kterém se ze začátku člověk ztrácí, ale na konci je mu jasné jednání každé z hlavních postav... Vřele doporučuji... (18.08.2008)

Pro začátek bych řekl, že nejsem velký fanoušek anime, ani nekoukám od rána do večera na seriálu, jejichž názvy nedokážu přečíst na tož přeložit. NGE mě však hodně zaujalo. Podle někoho je to kult, ale já to bral prostě jako výrazný seriál na poli anime a byl jsem tak (většinou) spokojen. Taková Asuko mi bohužel pila krev od první chvíle a tajně jsem fandil Andělům:). Přes pěknou řádku "vypůjčených motivů" (2001, zvony BB, atd.) působí NGE jako originální záležitost, která se snaží působit i hodně chytře. Filozofickou stránku nechám na lidech, kteří to viděli 10x a jsou schopni to sledovat v originále. Určitě tu však myšlenky jsou, některé zajímavější, některé méně, některé přehnané, některé k ničemu, ale o úplné prázdnotě mluvit nejde. Spíše mi chvílemi vadil styl, kdy je divákovi až vnucována hloubka tématu. I když to není základ anime, akce je skvělá, mě hodně bavila, stejně jako samotní "mechové" a (náboženská) mytologie, která však ze zřejmých důvodů v seriálu nebyla tak úplně dokončena. Slabších míst je tu i přes krátkou stopáž dílů dost a otázky i po EoE zůstávají, ale zábava je to silná a chvílemi opravdu hodně působivá, ale určitě ne pro každého. Na druhé shlédnutí bych už asi neměl odvahu ani chuť. (17.01.2010)