Dotek Medúzy

Až bude leden, pak jděte ven jen ve spodním prádle, vezměte si kýbl, naplňte ho ledem, stoupněte si do něj. Ale v zájmu svého zdraví si radši pusťte Dotek Medusy a dosáhnete stejného pocitu. Tohle je honě dobrý mrazivostní thriller v hávu klasickém, který i přes více jak 20tileté stáří ani zdaleka neztrácí na působivosti. Postupně budovaná atmosféra, využití starých záznamů o parapsychologii, skvělá hudba a hlavně takové podivně depresivní napětí, to jsou jen základní devizy celého filmu. Richard Burton by ani nemusel nijak extra hrát, stačí pouhý záběr do jeho očí a to zlo, to tajemné a svazující zlo mu prýští přímo z nitra. Lino Ventura jako vždy s kamennou tváří a chladně vypočítavým chováním mu tak jest velmi slušným protihráčem. A nesmím zapomenout ocenit ani Lee Remickovou, jenž zlu samotnému vytvořila křehký, avšak oduševnělý protipól. Závěr sám o sobě jest pompézním představením a dříve nakumulovaný strach zde dostává volný průchod, takže se výraz znepokojení ve tváři rozpíná, pozadí se zatlačuje neustále více a více do pohovky a oči vytřeštěně sledují pohybující se obraz. Takže ve výsledku jest divák strnulý, mírně zhouserovatělý (od té křeče), politý studeno potním výměškem a nevěřícně kroutí již předtím zablokovanou hlavou. Zkrátka skvělý thriller s prvky hororu a místy katastrofického filmu, se silnou mystickou atmosférou a pěti hvězdičkový hotel pro vaši napětí milující duši. (11.08.2004)

Po dalším zkouknutí je pět hvězd už stoprocentních. Dotek Medúzy je neskutečně gradující film, který se od mrazivého začátku nenápadně plíží, syčí jako had, občas vystrčí pomyslné růžky (ano, já vím, že had růžky nemá), ale s veškerou silou na vás zaútočí až v závěrečné dvacetiminutovce. Strhující zážitek Burtonova a Venturova výkonu podkresluje takřka geniální hudba, Goldova režie to všechno kočíruje a vytváří DOOPRAVDY jeden z nejnapínavějších filmů všech dob. (21.03.2010)

Omen: 60 Years Later? Dotyk medúzy je dokonalý príklad toho, aký dôležitý je správny storytelling. Celé odhaľovanie tajomstva je lenivo vyskladané z rozhovorov s psychologičkou a z flashbackov, ktoré sa počas nich premietajú. Už v prvom je jasne naznačená pointa a zvyšok film je len jej nafukovanie do ďalších rozmerov. Dobrý mysteriózny film funguje presne naopak - najprv ukazuje dôsledky a postupne sa ponára hlbšie až na konci šokuje pôvodom tajomstva. Chcel by som vidieť dobový taliansky remake. (11.03.2017)

Zajímavý proces konstruování identit klíčového zločince - míním tím sestavování několika mediálních realit a pohledů na problém, aby je detektiv mohl poté zpětně dekonstruovat. Řekl jsem zločince? Nikoli, neboť jak tvrdí Depeche Mode v New Dress: „Tryskáč padá z nebe, rostou počty zemětřesení, Hoří temná předměstí, ale princezna Diana si zkouší nové šaty.“ (17.11.2008)

Mam rád tyhle starý detektivky. Tahle je okořeněná takovou tajemnou zápletkou. Sice je to dost ujetý, ale film mě dostal svou atmosférou. Navíc Lino Ventura i Richard Burton hrajou výborně. Ale zase takovej zázrak, jakej jsem podle hodnocení čekal, to taky neni. Konec s padajícíma troskama z papundeklu mi přišel z dnešního pohledu trochu komickej. Ten film už má prostě nějaký roky. Ale zase musim ocenit, že se nekonal žádnej happy end. 75% (06.07.2011)