Neporažení

Pro rivalitu jižanů a seveřanů po ukončení války mám slabost a tento snímek ji přináší v opravdu hojné míře. Prostředí, v němž se odehrává, je poměrně působivé, děj je jednoduchý, ale celkem zábavný, ovšem v něčem značně překombinovaný - např. různé armády, indiáni, bandité. Potěšil místy příjemný (občas však trapností zavánějící) humor, smysl pro férovost na straně jižanů i seveřanů, ale také romantická linie byla dobrým zpestřením. John Wayne je asi největším kladem McLaglenova snímku a díky němu se přikloním ke 4*. Kdyby byli Neporažení o dvacet minut kratší, bylo by hodnocení čistokrevnější. (12.02.2012)

Vždycky mi byl bližší pragmatický přístup Rhetta Butlera před snobským vlastenectvím, nevadil by mi lenivý jižanský luxus, kdyby jeho představitelé nabubřele nelpěli na otrokářském systému a netěžěli z něho, a respektovali technický pokrok. Proto mne silně znechutila plukovníkova hra na konfederaci za mexickými hranicemi, i když jsem jí rozuměla. Ale ve chvíli, kdy s tichou důstojností věnoval Rock Hudson hodinky černošskému předákovi a zápalil svůj dům, aby neskončil v rukou seveřanských kořistníků, měl můj hluboký respekt. Nebylo to špatné, jen politicky naivní, a část s Johnem Waynem byla vyvařená z podstatně lepších filmů.70% (09.12.2008)

Westernové poválečné smíření mezi zbytky oddílů Severu a Jihu na prahu nové války v Mexiku. Kavalerijní námět, který by mohl natočit John Ford (a určitě lépe než McLaglen, který už měl lepší filmy - Bandolero!, Shenandoah, Ďábelská brigáda). Neporažení jsou jen lehce nadprůměrným filmem s nejednoznačným tématem i vyzněním, ale také s několika dobře natočenými scénami, např společná pitka a následná bitka obou oddílů vedených Johnem Waynem a Rockem Hudsonem při oslavě 4.července, nebo bitva s bandity. Ukázka: http://www.rottentomatoes.com/m/1022315-undefeated/trailers/10901385/ (18.11.2011)

Zcela klasický Wayne, film ničím nevybočující z jeho běžné řady filmů, které tvořil v šedesátých letech. Zde je opět doplněn další hvězdou, tentokrát Rockem Hudsonem - zpočátku to vypadá, že budou stát proti sobě, ale když se jejich linie protnou, hned se spřátelí. Film se, jako vždycky, snaží nabídnout i něco víc. Ohledně konce občanské války a porážky Konfederace je poměrně přesvědčivý a zajímavý, ostatně režisér McLaglen si tohle téma už vyzkoušel o čtyři roky dřív v Shenandoah. Máme tu skupinu seveřanů se třemi nebo čtyřmi výraznějšími postavami, to samé na jihu. Bohužel, v čem film zcela selhává, je řešení všech nastíněných linek a konfliktů. Místo toho se zdržujeme nudnou a šílenou rvačkou všech proti všem během oslav. A když už v poslední půlhodině film řádně ztemní a zdrsní příchodem revolucionářů (kteří jsou zde oproti italské verzi vylíčeni jako sprostí vrazi), závěr prostě vyšumí do prázdna. (10.05.2016)

Nemůžu si pomoct, ale A.V.McLaglena jsem vždy považoval za sice docela zručného, ale přesto tuctového řemeslníka, který těžil zejména z atraktivního hereckého obsazení. Zde navíc pár vtipných záblesků v dialozích. Co se týká McLaglenových westernů, daleko více než Neporažení mě divácky uspokojují třeba Bandolero! nebo Poslední ostří hoši. (10.12.2011)