Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film založený na skutečném příběhu. V roce 1833 šest zemědělských dělníků ze vsi Tolpuddle v Anglii, vedených laickým metodistickým kazatelem Georgesem Lovelessem, založilo sdružení, aby si vymohli lepší plat a lepší podmínky k práci. Leč byli obžalování za nezákonné spolčování a v roce 1834 byli odsouzeni k deportaci na sedm let do trestanecké kolonie v Austrálii. Evidentně nespravedlivý rozsudek však vyvolal v Británii rozsáhlé hnutí za jejich osvobození... (fragre)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (6)

majo25 

všechny recenze uživatele

Film o utrpení, ale aj nádeji v lepšie zajtrašky. Jeho ukrutná zdĺhavosť ho však decimuje. Niektoré scény sú výborné, iné zasa nudné a prehnane naťahované. To isté sa týka aj tvorby atmosféry. Záživnejšia časť prichádza po prehupnutí sa do vtedajšej krajiny vyhnancov - Austrálie. Ukážka toho, ako sa za svoje hodnoty dá bojovať aj pokojnými metódami. Film je silne socialistický a doba vykreslená až príliš sociálne čiernobielo...až sa divím, že ho bývalý režim nezaradil do svojho propagandistického repertoára...aj keď, asi práve pre jeho pokojné a pokorné posolstvo. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Tvůrcům tohoto filmu se povedlo to, co se celému filmovému průmyslu sovětského bloku nepovedlo za celou dobu jeho trvání, ač to měl v popisu práce, totiž natočit opravdu poutavý film o třídním boji. Pravda, zdejší "revolucionáři" nejsou vedeni "jedině správným vědeckým učením", leč křesťanstvím, byť disentním. Ale stačí srovnat zde mše oficiální (anglikánské) církve a onoho laického sboru (metodistického). V řádném kostele řádně církevně ustanovený vikář vybere při kázání z Přísloví 14 tato dvě: "Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě. Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují". Načež se ukloní směrem k místnímu landlordovi. V prosté boudě disidentů však všichni zpívají chorál, že jenoho dne zvítězí, ač smrt a ďábel jim v cestě stojí. A když jejich kazatel George Loveless, označený později za hlavu spiknutí, počne k obci věřících po sousedsku mluvit, vidíme za ním o stěnu opřenou kosu. Ta zde sice působí zcela ústrojně jako pozapomenuté hospodářské náčiní, ale spíše je to odkaz na verše Apokalypsy: "Dej se do práce srpem svým a žni! Přišla totiž hodina žně, obilí na zemi je úplně zralé". Apokalypsa měla vždy "revoluční" potenciál. --- I pasáže z trestanecké kolonie působí jinak, než třeba v Motýlkovi, kde všechny drsné scény jeden bere jako součást dobrodružného filmu, ale zde není ani potuchy po dobrodružství, zde jde o násilí, které má zlomit rebely. --- Konec, kdy osvobozený George Loveless vyzývá k jednotě pracujících, je snad patetický, ale nelze zapomenout, v které že to době film vznikl, tedy v době vládnoucího thatcherismu. --- O historických předobrazech hrdinů filmu se lze dočíst zde. ()

Reklama

italka63 

všechny recenze uživatele

Tři hodiny, které jsem rozpůlila, ale stálo to za to. Drama podle skutečné události z 19.století z Anglie. Jo, život chudých byl těžký. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Rozhodne si teda nemyslim, ze herec menom Robert Stephens mal svoj najlepsi film roku 1970 a to konkretne Soukromy Zivot Sherlocka Holmesa, ne, ne. Za najlepsie filmy Stephensa povazujem Nejlepsi leta slecny Jean Brodieove, Spielbergovo Rise Slunce a tento Komrades +Kleopatra s pani Krajcirkou, kde hral Germanika. Pribeh je zasadeny do 19. storocia, kde robotnici protestuju za lepsie pracovne podmienky a plat, no a nedopadli prave najlepsie, respektive dopadli spatne. priroda je nadherna, dialogy su perfektne, Vanessa CervenyHrob /Prisaha2001, Komornik, Vrazda v Orient Expressu 1974/ bola vyborna a ako pisem, ona spolu so starym panom Stephensom boli pre mna najvacsim lakadlom filmu. Dzejms Liska mi nevadil. : 94 % ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama