The Rothschilds
Recenze (3)
Další z proslulých propagandistických kousků Goebbelsova ministerstva, tentokrát o nejnebezpečnějších židech ze všech - o Rothschildech. Otrokářích a parazitech rasy, kteří nahrabali mamon na napoleonských válkách a jako pijavice se přisáli na národy a asimilovali se po celém světě. Poselství je jasné - z Evropy poslední Rothschild prchl před spravedlivým hněvem nacionálně socialistického lidu, ale hrozba nadále přetrvává - a to blízko, na Britských ostrovech, na nichž se spřádají plány proti Říši. Z tohoto hlediska jde o zajímavé propojení antisemitské a válečné propagandy (rok 1940, bitva o Británii). Jinak se jedná o film veskrze podprůměrný, nedosahuje velkoleposti a odpudivosti Žida Süsse, herci tradičně přehrávají a ani nevypadají moc jako židé, tak jak si je árijská propaganda představovala. Nejzábavnější jsou proto ty dlouhé debaty, kde se v podtextu objevují zkažené vlastnosti židovské rasy, případně jejich nekalá světovládné kejkle a prasácké dialogy proradných Rothschildů, když plánují svou expanzi: "Jeruzalém, ha, plánujete tam taky založit pobočku?" "Nikoliv, to my jsme pobočka Jeruzaléma." Následuje ďábelský smích a prolínačka Britských ostrovů a zářící Davidovy hvězdy. ()
Film Die Rothschilds přišel mně osobně daleko méně agresivnější než Žid Süss. Nathaniel Rothschild nemá vnitřně vrozenou vlastnost ničit kulturu a škodit Árijcům za každou cenu, jako je tomu u jeho kolegy Süsse. Jde spíš o osobu, která touží po uznání a je ochotna pro to udělat cokoliv. V podstatě až v závěru filmu se režisér otevřeně dotýká tématu celosvětového židovského spiknutí, do té doby jde spíše o příběh rodiny, která se snaží získat vliv a moc za každou cenu. To se jim nakonec podařilo za pomocí jednoho z největších švindlů v dějinách finančnictví. ()
Prostý propagandistický anti-židovský kus z nacistické říše. ()