Den a půl

Slovo nuda je asi nejvystiznejsim oznacenim pro tenhle utrapnej snimek. Celou dobu sledujeme jen chlapka, co drzi pistoli u hlavy sve zeny a spolu s nimi je policista, ktery se svym uspavacim hlasem snazi situaci drzet v klidu. Bohuzel se mu to dari a pro divaka neusnout je sakra vyzva. Akce zadna, napeti nula, bez zvratu, prekvapeni, bez vyvoje. (11.09.2023)

Pozor pozor bojler bojler. Sympatický sympatický džihádista džihádista Fares Fares uplácal uplácal film film. Pěknou pěknou sračku sračku. Jednou jsem se, fuckt nelžu, dost brutálně říznul o papír. Krev v bestiálních kapkách stříkala všude kolem, bylo to jasně na šití a trvalo mi nekonečnou hodinu a půl, plnou děsně dramatického skučení a srdcervoucího telefonického loučení se s příbuznými a figurantkami, než jsem se dopravil do nemocnice a dostal na řadu, aby mi řekli, že jsem zkurvený hypochondr a příště si to mám pofoukat a dát si na to dětskou náplast. Tak tomu já říkám strhující skutečná událost, podle které by mohl vzniknout totálně nehtohryzný napínač! Ne, jako když tady ňoumovitý, krpatý Albánec, Švéd jako poleno, jakože unese svou peklotyčně odpornou švédskou exmanželku a fuckana, jako řidiče si vezme policejního Arabšvéda jako poleno a pětaosmdesát minut mažou autem do Trelleborgu na trajekt, aby únosce kulturně obohatil o dalšího nekonfliktního, dokonale asimilovatelného a kultivovaného přistěhovalce i Polsko. A to víte, do prachsprosté hodiny a půl násilně scvrknutý, až hypnotickou práci s mumulendovými patocharaktery, syslem i akcí nabitý den a půl v autě zcela bez dramaturga a scénáristy, kdy Albánec jen kňučí, bába kňučí, fuckan kňučí a Fáres se s aláhorovným klidem urputně drží volantu v předpisové poloze „za deset dvě“, přičemž v desetiminutových intervalech pronese něco rádoby ukrutně kinderpsychologického, aby posádku uklidnil, to vše za dohledu prudce kompetentní švédské policie, která pečlivě a potentně dbá na to, aby měl únosce veškerý možný komfort, to je naprosto nedostatečná délka na to, aby se jeden plně ztotožnil se všemi nesympatickými, nezáživnými a nic nedělajícími postavami i s jejich mimořádně silným kauzálním kokotismem a plně si vychutnal tu čarokrásnou prudu v bezradnosti o ničem. No ještěže je tu ten vymakaný, překvapivý a zcela podmanivý závěr, kdy po předchozí devadesátiminutové nekróze téměř bez dechu sledujete, jak v Trelleborgu kapitán trajektu do Polska prohlásí, že nikoho se zbraní na palubu prostě nepustí, načež se „únosce“ okamžitě ochotně vzdá, poobjímá celou dysfunkční rodinu a se závěrečnými titulky s úsměvem odchází na pár let kulečníku, velkoplošných televizí a útulného IKEA fén šukej v nějakém tom švédském Holiday Inn. Faresi Faresi, Faresi Faresi, tak s tímhle jdi do prdele prdele! (04.09.2023)

Naprosto ubíjející film s trapným koncem. Švédská krasavice si pustila do trenek albánskou hromádku neštěstí. A dopadlo to tak , jak to dopadlo. Když podotknu, že nejdramatičtější scéna v tomhle posraným filmu byla ta, kdy nějaký debílkově na policejní kolonu vrhli z mostu šest shnilejch vajec, tak to mluví za vše. 10%. (16.09.2023)

Nó, tak to byla síla! Trochu zvláštní způsob, jak si zajistit terapii zdarma. Protože tohle asi fakt pojišťovna neprokešuje  :(  ale jinak prostě fajn film. Skvěle zahrané. Režijní debut Farese Faresa se fakt moc povedl. Těšila jsem se a jsem za výsledek ráda. Film, kde z mála bylo vytvořeno hodně. Vážně skvělý film. Děkuju  :) (01.09.2023)

Muslimák, co si chce pořád něco dokázat a mít pravdu, na druhou stranu je cute, jak má zájem o svoje dítě, ale unést kvůli tomu se zbraní svoji bývalou ženu a nechat se pronásledovat celým policejním sborem.... Bad Idea. Samotný film nějak nenadchne a napětí je tam tak v 1 moment, jinak je to docela nuda. 45% (12.11.2023)