Ore dake Level Up na Ken - Season 1

Popularitu Solo Leveling jsem zaregistroval před několika lety, kdy jsem o světě jakési korejské obdoby japonských manga komiksů, tzv. webtoonů, nevěděl prakticky vůbec nic. Naštěstí jsem během následujícího rychlokurzu, který jsem si sám v rámci seznámení s touto pro mě novou obdobou prokrastinační činnosti nadělil, taktéž rychle zjistil, že stejně jako ve světě černobílých knižních manga komiksů ani ve světě nekonečného scrollování barvičkami obvykle hýřících webtoonů neznamená popularita automaticky vždy i kvalitu. Někdy může popularita vycházet prostě pouze z toho, že dílo přišlo na svět s něčím jako první a v jiných případech taky může znamenat třeba jen to, že se na dílo hezky dívá, že dění na obrazovce vyvolává to pověstné šimrání v podbřišku nebo častý přihlouplý úsměv na tváři a nadšené pumpování pěstí. No prostě člověku naděluje příjemný návrat do puberty, kdy se věci, které se mnohdy mohou starším lidem zdát zcela trapné a neuspokojivé, samoúčelné, stokrát recyklované a repetitivní, zdály jako nejepičtější, nejvíc cool, nejvíc sexy a nejvíc drsné věci pod sluncem. Nebudu lhát, já nikdy z puberty tak úplně nevyrostl a začínám pomalu pochybovat, jestli se to někdy vůbec stane. A nehodlám se příliš přetvařovat, že je to jinak (no, možná jen někdy :). Proto si kolikrát užiju i dnes věci, nad kterými samozvaná elita (tzv. arbitři vkusu) ohrnuje nosy a nejednou mi moje nadšení i čistě v rámci zdejší anime komunity proto některé namyšlené a do sebe zahleděné entity daly vyžrat. Nehodlám tedy rozhodně nikoho soudit ani nikoho zesměšňovat a nadávat mu do dětí a vůbec jakkoliv se nehodlám pokoušet můj názor podpořit tím, že budu snižovat názory ostatních. Berte tedy vyjádření "návrat do puberty" zcela ilustračně, protože mě lepší příměr v snaze jednoduše popsat to specifické nadšení nenapadl. Rozhodně to z mé strany není útok na nikoho. Každopádně, zdá se, že s procesem stárnutí se přece jen i u mě vkus trošku někam posunul a začal jsem potřebovat, aby to, co čtu nebo na co se dívám, mělo aspoň nějakou přidanou hodnotu, něco, co mě bude u dotyčné tvorby držet a hlavně bude držet můj zájem. A nic takového žel Solo Leveling neměl v předloze a teď nemá ani v adaptaci. Je to opravdu do běla ohlodaná kostra téměř bez kousíčku tkáně, základní a extrémně jednoduché power fantasy, jehož opravdu jedinou skutečnou přidanou hodnotou byla v rámci předlohy (i webtoonů obecně) prvotřídní kresba. Jenomže zaprvé, já osobně jsem měl a stále do jisté míry mám s kresbou webtoonů problém v tom ohledu, že i když vypadají všechny postavy, souboje a exploze hezky barevně a výrazně, chybí ji často ta perfektní detailnost (např. co se pozadí týče), kompoziční dokonalost a atmosféra kvalitní kresby u manga komiksů (nebo i nejedného západního komiksu), za druhé, i když uznávám, že Solo Leveling má doopravdy prvotřídní kresbu, ta sama o sobě prostě táhnout všechno nemůže stejně jako jakkoliv skvěle udělané triky neutáhnou samy o sobě žádný film a za třetí stejně momentálně nehodnotím předlohu, ale adaptaci. A i když je studio A-1 zkušené a už nejednou ukázalo, že umí vytvořit velmi příjemnou až překrásnou podívanou s velkým citem pro obrazovou magii (ať už komediální nebo zdůrazňující symboly, důležité body příběhu, poetiku), plynulost a dynamiku, režii a dramaturgii (viz Kaguya-Sama, 86, Nier Automata, nemluvě o legendárním Shinsekai Yori), se Solo Leveling si moc práce nedali. Resp. tak mdlou předlohu asi ani moc dobře vytáhnout ze šedi průměru vytáhnout nešlo, ale počítám, že kdyby adaptaci věnovali o něco více péče nejen po stránce vizuální (!!!), ale i po stránce struktury epizod a celého vyprávění, možná bych si první sezonu dokázal užít o něco více. Jenomže s výjimkou přesně čtyř částí z 12 (z toho dvě až v úplném závěru) byl zbytek naprosto nezajímavý a nevýrazný. Pochopitelně příběhově, mrzutě i v momentech, kdy měl člověk cítit nějaké nebezpečí, drama nebo být nadšený z provedení, choreografie, vizuálního pozlátka akční sekvence. Místo toho jsem po většinu času sledoval permanentně znuděně znějícího a působícího MC, jak v statických momentech likviduje nějaké nejnudnější a nejvíc klišovité videoherní monstra, jaké kdo mohl vymyslet (s jmény ve stylu "vlk") nebo psychopaty, kteří samozřejmě nic netušíc padli za oběť tradičnímu power fantasy klišé podcenění protivníka. Což by v žánru nemuselo být nic špatného, kdyby to celé nebylo podané tak.. mrtvolně a bez života. Možná by ani kdejaký nekromancer nedokázal do něčeho takového vlít (ne)život. Leda že by měl dostatek peněz na obstojný počet gacha toček. A když už jsme u videoherních prvků, i ty tady působily strašně lenivě, v rámci představeného světa dost jako pěst na oko a chyběla jim jakákoliv hloubka. Prostě znovu zopakuji, Solo Leveling je jako úplně základní verze (ne-li alpha či beta verze) isekai/power fantasy, v anime verzi prakticky i bez artistické přidané hodnoty. Možná, že se v dalších sériích k videohernímu aspektu postupně něco dovíme, ale je taky klidně možné, že ne. Osobně mě ale stejně zajímá jediná věc, jestli vůbec uspokojivě autor vysvětlí portály a příčinu za titulním solo levelingem hlavní postavy. Ale bude to bolet, jestli celá cesta k tomu bude tak uspávající jako doposud. Co by mohlo dopomoct ke změně? No třeba kdyby začala být hlavní postava zajímavější, začala projevovat emoce aspoň na úrovni ChatGP, svět byl více prokreslený (a ne, prokreslení si opravdu nepředstavuji pod divně náhodně rozházenými otřesně nepřirozeně napsanými expozicemi o guildách, drahokamech, dungeonech a portálech) nebo se alespoň objevily zábavné nebo nějakým způsobem zapamatovatelné a charismatické vedlejší postavy, které v první sérii prakticky úplně chyběly. I na tu jeho sestru bych se díval pravděpodobně raději než sledovat dále monotónního, mrtvolného, rádoby cool MC. No, nejsem moc zvědavý, ale asi si ještě druhou sérku přece jen naladím. Bude to stát kvůli dalším pár hezky animovaným soubojům s neexistující atmosférou a napětím? Asi ne. Ale i tady to přesto na mě trochu fungovalo, tak počítám, že s tím, jak bude znuděný MC jistě stále více OP až se stane na konci bohem (nebo kdo ví čím), tak tu řežbu si můj primitivní ještěří mozek stejně užije. Ještě když třeba do další sezony přijde Sawano s dostatečně hype soundtrackem. Neboť se tedy tentokrát moc nepředvedl, s výjimkou možná tak jedné, dvou scén, kdy i zahrála nějaká zajímavější melodie, a openingu, který byl nakonec spolu s ED asi to nejlepší z celé série. 5/10 PS: I manhwa God of High School byla o úroveň až dvě lepší. Aspoň do určitého bodu, pak jsem ho taky přestal číst, protože únava materiálu začala být čím dál zřetelnější. Ale do té doby byl mnohem zábavnější, měl sympatičtější postavy s opravdovou chemií, zajímavější, více cool souboje kvůli premise, spletitější, rozmanitější děj a postupně čím dál víc absolutně šíleně velkolepé power fantasy prvky... až to začalo být až příliš překombinované a natahované. Ale do jisté události to byla pořádná božská řežba. Anime bylo žel osekané až na kost a stejně se nedostalo daleko (jen do přelomové chvíle, přičemž stihlo ten okamžik pokazit), ale i tak ty postavy a souboje tam byly lepší než tady. (03.04.2024) (méně) (více)