Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dystopie z budoucnosti podaná jako znepokojující surrealistická  fraška. Tomasso, prostý synek z venkova, přijede do velkoměsta na školu. Zde musí podstoupit řadu podivných a pochybných přijímacích procedur a rituálů. Sama výuka spočívá v hromadném opakování profesorem předčítaných mouder zaměřených na potlačení individuality a sexuality a podřízení se. Přednáška tak vypadá jako scientistická mše. Ani následná studentská revolta nic nezmění, neb buřiči jsou tak dětinští, že se zmohou jen na pouhou destrukci. Sám Tomasso však spolu s dívkou Alicí prchnou do hor, žít prostým životem v téměř pohádkové chaloupce a experimentovat v oboru interpersonálních vztahů. Nakonec se však Tomasso vrací zpět do školy, kde je podroben soustavě "očistných" procedur. Vypadá to na úplné vítězství systému, ale... (fragre)

(více)

Recenze (2)

fragre 

všechny recenze uživatele

Vskutku prapodivný film. Už jen ten začátek, kde podmanivý ženský hlas komentuje experiment s přemnoženými krysami, které se nakonec tísní v průhledném boxu. Nepochybně se tento film inspiroval romány jako My od Zamjatina či Konec civilizace (Brave New World) od Huxleyho. Nová společnost, údajně organizovaná na vědeckém základě, jejíž projevy však vypadají často až církevně, prostě dogmatizovaná věda jako nové náboženství. Sama škola, která je centrem děje, se tváří asexuálně a asepticky, ale jejím vedením zmítají "nečisté" pudy. A uprostřed toho hlavní hrdina - prosťáček, který se zprvu snaží vyhovět. No, a pak je tam ta dobová inspirace - studentské hnutí, které zde dopadá tragikomicky. Vůbec, ač je film svým dějem temnou dystopií, je svou formou komickou fraškou plnou kašpařin, které však namnoze vypadají zlověstně. Film má také moc pěknou jednoduchou futuristickou výpravu. A hudba E. Morriconeho je opravdu zvláštní, hlavně úvodní skladba plná technických pazvuků. ()

Reklama

Reklama