Diktátor

Navzdory svému stáří se jedná o vynikající film, který kombinuje prvky (němé) grotesky a válečného dramatu, a co je podstatné, po celou dobu udržuje divákovu pozornost, nenudí a rozhodně se nenechal zubem času nějak výrazně ohlodat. Ve své podstatě bych Diktátora označil za nadčasový snímek a v době, kdy vznikl, byl opravdu velmi důležitým, silným a dokonale satirickým počinem. Chaplinův Hynkel nemá chybu, stejně jako jeho holič, avšak pobaví také Jack Oakie v roli Benzina Napoloniho. Scény, kde se dva diktátoři setkávají, jsou vskutku vtipné a patří k tomu nejlepšímu z celého filmu, ovšem snímek nabízí celou řadu zábavných scén, jež jsou prolnuty dramatičtějšími okamžiky, kde není nouze o napětí. To vše pak směřuje k závěrečnému proslovu, jednomu z nejsugestivnějších a možná i nejemotivnějších v dosavadní kinematografii, při kterém je potřeba vzdát velký hold Charliemu Chaplinovi, neboť bez jeho výtečného podání by nemusel vyznít tak silným a odzbrojujícím způsobem. Diktátor je film, který si zaslouží jasných 5*, neboť skvěle kombinuje žánry, nenudí a má v sobě takové poselství, které by si lidstvo mělo stále připomínat. (31.01.2015)

Chaplin byl unikát, který předběhl dobu. Jinak si nedokážu vysvětlit tenhle komediální, psychologický i dojímavý klenot, který si sám zrežíroval, aby v něm zahrál dva ústřední party. Úvodní projev Hynkela, jeho hádka s Napolonim v jídelně, holič pracující v rytmu hudby a na druhé straně závěrečná řeč. A všechno z toho na hranici dokonalosti, přehranosti i nadčasovosti. A právě k závěrečnému monologu - opravdu o něm dokážete říct, že je patetický? I po tom všem, co vám Chaplin v předcházejících dvou hodinách svým sarkasmem připomněl? (25.03.2006)

Hrůza, které se lze smát, ztrácí mnoho na svém účinku. Zločinec, který je směšný, stává se skutečný - a vlastně velmi male ubohý - ve svém opravdovém lidském rozměru. Ve filmu, který v mnoha ohledech svého námětu připomíná naši BÍLOU NEMOC (Štěpánkův Maršál je však víc Mussolinim než Hitlerem), podal Chaplin jeden ze svých vůbec nejlepších výkonů (později totéž téma rozpracuje z jiného úhlu v ještě propracovanějším díle MONSIEUR VERDOUX). Dvojí dějová linie ještě více obnažuje skutečnou podstatu "myšlenek" nacistických blábolů a brutální podstatu jejich aplikací. V některých ohledech je výprava filmu ovšem naivní (scény z koncentračních výborů; dostupné disponibilní informace prostě nebyly a Wannsee teprve mělo přijít). Nemění to však nic na jeho bytostném humanismu a pozitivnínm vyznění. DIKTÁTOR je nepochybně jedním z nejlepších děl hrané kinematografie svého tématu na naší planetě. I po takřka sedmdesáti letech, která uplynula od jeho uvedení do kin. (01.03.2008)

V komediích mi obvykle vadí dramatické okamžiky a v dramatech zase fóry jakoby vystřižené z grotesky. Diktátor nabízí obojí a přesto se nad to dokážu povznést. Patrně za to může ta neuvěřitelně pozitivní výzva k tomu, aby se lidé k sobě chovali slušně, žili si šťastné životy a zbavili se diktátorů. Přesto si dovolím vyjádřit jednu výtku, neboť se nemohu zbavit pocitu, že Hynkel zdaleka nedosahoval Napaloniho charismatu a já tak nějak nemohu uvěřit, že nejmocnějším diktátorem světa je právě on. Napaloni zkrátka vypadal tak, že by si Hynkela dal k obědu společně s Tománií, Osterlichem i Tramtárií a slova žádného holiče by na tom nemohla nic změnit. Přesto jsem rád, že změnila. (17.08.2015)

Chaplin bol veľký majster, hlavne keď uvážime, že k tomuto filmu napísal aj scenár. S tak citlivou témou sa popasoval vskutku bravúrne. Ponúkol tu akúsi spoločenskú satiru a kritiku spoločnosti vedenej mašinériou vojny, ladenú ale do humorného šatu. Scénky, kde hral diktátora sa mi páčili viac, pasáže so židovským holičom už neboli tak podarené, ale celkovo to vo mne zanechalo výborný dojem, ktorý ešte umocnil záverečný, brilantný a emotívny Chaplinov monológ s veľkým posolstvom. A to pritom ani nevedel, ako to celé skončí, no v ničom sa nemýlil. Nadčasové. 85/100 (21.11.2016)