Klika

Jedná se vlastně o prvoúčelový ničím nemaskovaný útok na divákovy emoce. Nikdy nebrečím (dokonce ani na pohřbech, naposledy jsem plakal, když mi přišel doplatek za elektriku), ale u tohohle filmu bulím na konci jako želva. Jednoduchý příběh, čarovná Siliotova hudba a originální konec, který mě vždycky dostane. Ač nemám český dabing rád, miloval jsem ten první český dabing, kdy Flukeho mluvil charismatický Štěpánek a "Štístkovi" se ještě říkalo "Klika", což mi přijde kratší, efektivnější a příhodnější jméno pro pejska. (08.02.2013)

Pozor na to - dobře si před sledováním přečist o co jde! Na rozdíl od podobných projektů, hraje tento film na mnohem vážnější notu. Roztomilý pejsek se na konci nepromění zpět v zemřelého tatínka - vylečeného ze sobectví. Závěr je naopak nejlepší částí filmu, když už se probrečítek až k němu, rozhodně se to vyplatí a velkoryse zapomenete na srdcervoucí kýče a samoúčelné scénky. Dohromady to funguje. Minimálně jednou. (28.07.2008)

Proč nenatočit citlivý film? Ač se tyhle city tváří uměle, je důležité komu jsou směřované. Přesto, že příběh není nijak originální, scénář je snadno čitelný, pořád jde o něco ze života. Jasně, že se neproměníte v psa, ale když se zamyslíte, leckdy jste si neudělali čas na to co je v životě opravdu podstatné, na přátele, rodinu nebo své blízké. Tohle televizní zpracování staví vše na umě spojených momentech, kdy srdce divákovo poznává v situacích něco ze svého života. Herecky slušně sehrané party, které sice nemají na stříbrná plátna, ale na obrazovkách rozehrávají koncert zajímavých melodií. V momentech pod noční oblohou a v záplavách padajícího sněhu spíš než chlad převažuje hřejivá lidskost. Pakliže si nepotrpíte na dojemné a rodinným filmem zavánějící projekty, radím ruce pryč. Řekl bych, že tenhle film Carla Carleie nedojde nikdy docenění, protože se na něj nikdy nepodívá tolik lidí, aby si šlo udělat jednoznačný názor. Nesklouzlo to k laciné komedii, ani k romantické frašce a tak dávám 3 a 1/2. Těžko s českým dabingem docením hlas Samuela L. Jacksona, naopak docenit můžu kolébavou a klidnou kameru Raffaele Mertese a adekvátní hudební doprovod Carla Siliotta. Velmi milé překvapení na televizních luzích a hájích. (01.01.2005)

Stačí pět minut v prostřední části filmu a nebudete se stačit divit, jak vám Fluke bude tlačit na city a snažit se z vás vyždímat alespoň slzavou kapičku...a...uznejme, daří se mu to celkem úspěšně - ono totiž spojení neuvěřitelně smutně koukajícího psa, srdceryvné hudby a osvědčeného schématického scénáře (i když s poněkud originálním rozuzlením...) prostě fungovat musí... Fluke není žádné umění, ale prostě "jen" příjemná podívaná, při níž zaručeně nezůstane jedno oko suché.... (22.02.2009)

Příjemný rodinný film, který má co říct i rodičům, ne jenom jejich dětem. Při některých "psích" scénách se prostě musíte nahlouple usmívat, i když nechcete, protože Fluke je vážně roztomilý a jeho štěněcí pohledy jsou neodolatelné. Rozuzlení celého příběhu není takové, jak se ze začátku zdá a to filmu prospívá. A někomu třeba pomůže zamyslet se nad svým životem. U scény na hřbitově jsem spustila slzavé údolí, ale u veverky už jsem se zase smála. Dala bych tak 3 a 1/2, ale to nejde a filmy se zvířátky já prostě můžu, takže se tentokrát přikloním k lepšímu hodnocení. (14.04.2010)