Vlk samotář a mládě 2: Řeka smrti

Lepší než první díl. Množství krve, dlouhých záběrů, dojetí, napětíPomalejší tempo vyprávění snad někomu může vadit, ale jak vyprávět příběh „dvou“ bojovníků, z nichž jeden místo mluvení bojuje, a druhý řekl sotva pár prvních slov?! Ženské ninji jsou tiché-krásné-smrtící. Trio bratrů je brutální, slova, která těsně před smrtí jednomu z nich přijdou na rty nečekaně poetická: „Můj krk zní jako šepot větru“ Jeden z nejlepších samurajských filmů! (23.01.2006)

Chvíľami síce samoúčelné bojové momenty sú zároveň nesmierne príťažlivé. Príbeh sa síce nikam neposunul, no nenudil som sa ani na chvíľu. Chlapec vo vozíku ledva rozpráva, no už stihol čo-to pochytiť z bojových umení... aspoň je ale pre dotieravých vrahúňov často nepríjemným prekvapením a divák sa má na čom zabávať. Takže? ...pohoda! (17.11.2007)

Rieka smrti je podtitul druhého pokračovania príbehov Osamelého vlka a mláďa. Vyznačuje sa rýchlejším tempom a je priamočiarejší ( nezabúda sa ani na priehrštie poutínaných končatín ). Začína sa prejavovať súdržnosť otca so synkom, kde scéna o raneného otca nemá chyby. O atraktivitu sa postarajú ženské ninji a trojica zabijackých bratov... (15.07.2012)

Či už čelíme horde krások, ktorým nerobí problém odseknúť mužovi uško, noštek, prstíky, ručičky, nožičky a potom ho ešte pár krát bodnúť do hrude a do chrbta, alebo trojici bratov s veľmi štýlovými vražednými pomôckami, či už kráčame púšťou, topíme sa vo vode, zohrievame sa telo o telo so svojou úhlavnou nepriateľkou, necháme sa od malého syna ošetriť alebo unikáme z horiacej lode, plejáda nápadov emočných scén, rezaníc a už určitej ikonickosti, ktorá z toho filmu neodíde za celú dobu trvania je natoľko silná, až sa z toho jednému človeku môže zatočiť hlava.  Lone Wolf and Cub sú v tomto diely viacej lineárny, viac krvavý, ale vzťahovo silnejšie ukotvený.  A hlavne sú od začiatku do konca zábavný. Tá kultovosť sa tomu nedá uprieť. Aj napriek chybám je to v rámci rozprávačských postupov strašne hravé. Teším sa na ďalší diel. (05.02.2022)

Příběhy o cti, alespoň tedy ty japonské, jsou prostě skvělé. Já mám pocit, že v tomhle se jim nikdo nevyrovná, protože žádný národ v sobě nemá čest tak zakořeněnou. Tyhle příběhy chcete sledovat, protože jsou dobré, jsou kruté, mají skvělé akční scény a nebojí se. Navíc jsou zde opravdu silné emoce. Tohle se mi líbilo více než první díl. (09.10.2015)