Fáma

Majordomus Černá zmije kdysi řekl kavárnici Migginsové: „Říká se, že slovní urážky bolí víc, než fyzická bolest.“ Stejně tak je to s klepy, pomluvami, drby a fámami, což se nám Guggenheimovo muzeum průměrnosti snažilo sdělit v podivně gradovaném thrilleru o třech odrostlých vysokoškolácích a jejich ryze columbovských praktikách odhalování klamára. Ten „šokující“ závěrečný twist s třetí mocninou lhaní byl docela fail - zachránila by ho jen mocnina čtvrtá, v níž by zdrcená postava J.Marsdena skočila pod metro a ostatní by měli zase o čem přemýšlet.. Nutno dodat, že Černá zmije pokračoval slovy: „Samozřejmě, že je to omyl, jak brzy zjistíte, až vám tenhle špíz vrazím do hlavy.. (10.06.2013)

Není to špatný příběh. Jak vznikají a šíří se fámy, pomluvy? O tom se rozhodnou tři studenti napsat školní práci a skutečnou pomluvu vymyslí. Vyberou si zamilovanou dvojici Naomi a Beaua a začnou o dívce šířit fámu, že byla na proběhlém večírku znásilněna. Naomi si večer z větší části nepamatuje, hodně pila, ale čím si je jista je, že odcházela se svým chlapcem Beauem. Přitom její hoch věděl, jak vehementně Naomi odmítá předmanželský sex. Že by se skutečně dopustil něčeho tak ohavného? Nebo snad někdo jiný? Fáma se šíří mezi spolužáky a narůstá geometrickou řadou do nebývalých rozměrů, protože k získaným informacím si každý přidává svou trošku. Nedá se zastavit a čím dál víc vtahuje do svých chapadel i svoje tři tvůrce. A právě oni jsou následky zpočátku svého experimentu postiženi nejvíce. Nenápadný, ale dobrý psychothriller, který docela nevinně začíná a moc nešťastně končí. (22.06.2010)

Vypustit fámu byť z legrace či ze studentských důvodů nemusí být vždy legrace. Zvlášť, když se do toho nečekaně zamotá minulost a tím na povrch vyplavou věci, které nikdo ani netušil. A začíná to být čím dál zamotanější. Skrývá se v tom úmyslná pomsta? A co takhle přistoupit na pravidla hry a použít je? Zajímavý thriller ze studentského prostředí, který je zajímavý až s reálnou skutečností. Psychologie člověka jde do popředí a vnáší do situace beznaděj a jistý cit. Námět je zpracován solidně a přesvědčivě. Že se i takové věci dějí, dává za pravdu rozhled kolem sebe. Jen se dívat. Ale zpět k filmu. Po prvních dvaceti minutách, kdy se v klidu seznámíme se všemi aktéry příběhu se rozehraje drama, které nenechá svou dramatičností na pochybách. I když je snaha odhadnout, co bude následovat, nakonec je vše jinak. Šokující konec však asi málokdo čekal. Scénář je rozpracován dokonale. Celý příběh se drží známého přísloví: Kdo jinému jámu kopá... Každý si jistě doplní. (21.11.2013)

Označení klasický teenagerský thriller se pro tento snímek hodí dokonale. Zápletka je jednoduchá, napětí se slušně stupňuje, herci se moc nesnaží (ani nemusí) a stejně jim nelze nefandit, a to vše je pak zabaleno do slušivého kabátku odsýpající režie s bezvadně podkreslující hudbou. Vzhledem k tomu, že se prvoplánově jedná o lehce stravitelný film, jehož účelem je především pobavit, tak mu snad ani nejde vytknout absurdní vyhrocování klepů, jejichž název snímek v doslovném překladu originálu nese. Podobně si potom příliš nestěžuji na občas nesmyslné reakce a chování postav, čemuž nasadil korunu nereálný konec. Důležité tedy v tomto případě je vědět, jak k filmu před začátkem přistoupit: kdo mnoho nečeká, hodně dostane... Taková menší sranda nakonec: Norman Reedus vypadá jako mladší brácha Sama Worthingtona! (22.06.2009)

Ten závěr to opravdu zabil. Po celou dobu je to docela slušný film o síle pomluvy i o její schopnosti růst a žít svým vlastním životem zcela nezávisle na původní verzi či pravdě vůbec. Kdo tohle někdy zažil na vlastní kůži, tak potvrdí, že drby takhle opravdu fungují a že jsou jak atomová bomba - nic je nezastaví. Snaha šokovat tvůrcům zlomila vaz a zbytečně v posledních 10 minutách pohřbila to, co se pracně celý film budovalo. Škoda, nicméně Kate Hudson to opravdu seklo a tak přimhouřím oči a zůstanu u tří hvězdiček. (08.10.2008)