Strašák

Snímka pre mňa znamená pekné spomienky na sedemdesiate roky a výborné výkony dnes už dvoch hviezd Al Pacina a Gena Hackmana. Takých filmov zaoberajúcich sa ľuďmi na okraji spoločnosti v Štátoch veľa nevzniká. Obaja hrdinovia sa na podivnej ceste dostávajú do rôznych potýčok a dokonca skončia aj vo väzení. To ich ale nezbavuje optimizmu a radosti zo života, aj keď ciele, ktoré si zadali nie sú príliš reálne. Tiež záver filmu nevyznieva príliš veselo a práve koniec ma donútil odobrať jednu hviezdičku, pretože som bol dosť sklamaný - dokonca nahnevaný, pretože to považujem za otvorený koniec, akoby scenárista počas filmu umrel a dielo nieje dokončené. Úprimne by ma zaujímalo, čo sa stalo s tým veselým "chlapcom", ktorého sa nám tak úspešne snažili obľúbiť počas celého filmu. PS: (spoiler) Al Pacino zahral úžasne scénu s pokusom o znásilnenie, až som mal pocit, že sa to stalo naozaj. (11.02.2015)

Na opuštěné cestě se potkají dva stopaři, jemný námořník Lionel (Al Pacino) s právě propuštěním vězněm a drsňákem Maxem (Gene Hackman), který směřuje za svým snem a nabídne Lionelovi jestli nechce jet s ním. Vydávají se na zběsilou cestu během níž se zúčastní několika rvaček a dokonce se dostanou i do vězení. Výborná roadmovie, která není příliš známá a tudíž i hodně nedoceněná. Snímek o přátelství a touze splnit si sen, zrežíroval Jerry Schatzberg, který dva roky předtím obsadil Al Pacina do jeho první velké role. Moc příjemný (ke konci spíše smutný) snímek, u kterého ty dvě hodinky utekly jako voda........ (21.01.2008)

Řečeno slovníkem Jana Nerudy, ti mužové dva, ti se vryli v srdce, v srdce mého..., pan Max a pan Lion. Nesním o životě ve velkém americkém městě, ani o luxusní myčce aut, nemám v sobě povahu rváče, natož vězenskou minulost, přesto se mi tenhle příběh vryl hluboko pod kůži. Pro jeho krásnou snílkovskou atmosféru, pěkný motiv putování napříč celým filmem, pro občas mírně divoký humor, který se ale po celý čas udrží na hranici slušnosti, ale hlavně pro myšlenku přátelství. Jestliže jsem dříve váhal s plným hodnocením kvůli občasné ztrátě na tempu, po opakovaném zhlédnutí díky silnému závěru (citově dost vyčerpávějící katarzní scéna v kašně a následní vyvrcholení) se nemohu páté hvězdičce ubránit. Ono už v samotném dobovém kontextu je to mírně paradoxní film (propadák mezi diváky na domácí půdě v USA, verzus velké přestižní ocenění na festivalu ve francouzském Cannes) a zřejmě si ho buď zamilujete, nebo vás nechá úplně chladným. Na hodnotě snímku samozřejmě přidává poměrně unikátní spojení dvou hereckých legend. Zatímco počiny Gena Hackmana z téhle doby mám povětšinou dost nakoukané, s Al Pacinem je to pro mne teprve první seznámení – jsem rád, že se tak stalo prostřednictvím takového krásného filmu ze života a ne nějakou mafiánskou gangsterkou. Oba byli ve svých rolích úžasní, a rozhodně nejen v milých pantomimických scénách fungovala mezi nimi zajímavá chemie. 90% (07.11.2019)

Jen kvůli tomu, že je ten závěr je dost silný a někam to v něm konečně dospěje, tu slabou čtvrtou hvězdu dám. Ono to totiž vůbec není špatné, natočené a zahrané je to slušně, s postavami se tady taky pracuje a úvod i závěr se mi líbil, jenže i tak mi to přišlo (hlavně uprostřed) přišlo poněkud rozvleklé a za silný bych skutečně označil jen ten závěr. Ale co se děje týče, tak se podle mě vyvíjel uvěřitelně, takže v tomhle problém nemám. Jen ten film prostě není silný celkově a popravdě jsem celou dobu přemýšlel nad tím, jak by to asi vypadalo, kdyby se takového námětu chopil Wenders... Slabé 4* (23.04.2021)

Film o jemném, ale pevném přátelství dvou obyčejných vagabundů, natočený neuvěřitelně citlivým a příjemným způsobem, který by sám o sobě diváka zahřál a pohladil po duši, ať by byl konec příběhu smutný jakkoliv. A on, ačkoliv je smutný dost, je ze všeho nejvíce pravdivý, ale přece nějak zvláštní. Neocenitelná sonda do duše malého člověka. (01.08.2005)