Dar od zlého kouzelníka

Jedna ze sovětských pohádek mého mládí, z níž si dobře pamatuju jak oba strašáky, tak naprosto hororový rumpál u studny. Je znát, že film vznikl v hlubokém komunismu, takže místo Boha musela zaskočit Matička Země (a to i věnováním dítěte), přesto se však v záběrech kapličky s kříži podél cest objeví. Pohádce hodně ubližuje ta celková zkratkovitost, hodina je vážně málo a docela by mě zajímalo, jestli existovala delší verze. Jinak je to ale celé založené na křesťanských symbolech a na tom, že stačí zlu podat prst (třeba nedodržet slib své matce a chtít se ukázat lepší), a už se to zlo na nás nabaluje samospádem. A že to chce hodně obětavou a slzami posílenou modlitbu, aby se - snad - věci napravily. Celkově to má i přes skoky v ději a onu zkratkovitost (dokonce ani pořádně nevidíme, jak byl a jestli ten zlý čaroděj) ale velmi slušnou snovou atmosféru, čímž je ta pohádka hodně zajímavá, ačkoliv jde vlastně jen o splnění tří úkolů... Mimochodem, honička s dědečkem kolem chalupy je myslím po rumpálu druhý nejlepší moment filmu. (09.06.2023)

Rok potom, čo som sa narodil, natočil režisér Boris Rycarev v Sovietskom Zväze rozprávku "Dar od zlého kúzelníka" (Подарок черного колдуна). Ja som tento snímok prvý krát zhliadol až o štyridsať päť rokov neskôr. V čase, keď mi je šialenou, fanatickou, mainsteamovou propagandou vtĺkané do hlavy, že všetko ruské je zlé. Ja som však voči tomuto štekotu besných antiruských psov ľahostajný, a preto som si s chuťou a radosťou pozrel túto slovansko mytologickú, pochmúrne poetickú, fantasy rozprávku. Bolo to dobre natočené, atmosferické a chvíľami aj strašidelné. Bol to pre mňa veľmi príjemný divácky zážitok. Príbeh o čistej láske údatného Ivana a krásnej Vasilisi, ktorú im chcel skaziť podlý kúzelník, ma zaujal, postrašil a i emocionálne obohatil. Preto vám ho vrele odporúčam, a oceňujem ho plným počtom hviezdičiek. ***** (12.12.2023)

Kouzelnice Matrjona si mateřství užívala celý den až do odpoledne, to už Vasilisu nechala vyrůst natolik, že jí mohla přenechat domácnost a jít někam tančit kolem ohně, cvičit se v letu v hmoždíři, nebo se věnovat jiným zájmovým činnostem. Vasilisa neomylně otevřela jedinou skříňku, kterou otvírat neměla. Je to marný, je to marný. Tisíckrát dětem řeknete, co nemají, nechte jim to na očích, stejně si ty sirky vezmou. Tady to byly jen čarovné šaty. Buďte opatrní na svá přání, někdy se mohou i vyplnit. V závěru Vasilisa stárne tak, jako na začátku pohádky, ale najednou to její matičce vadí. když dva dělají totéž, není to totéž, tentokrát za to může zlý kouzelník. Jo, láska dělá vrásky a může zabíjet. I v pohádkách. (24.03.2012)

Zatímco my máme Herzovu Pannu a netvora, Rusové mohou strašit své děti Darem od zlého kouzelníka. Pohádka, kterou bych svým dětem nepustil, ledabych jim chtěl způsobit slušnou depku, která je ale pro odrostlejšího a psychicky odolného kinofila zajímavá svou atmosférou, typicky východoslovanskými kulisami i režií. Celkový dojem: 70 %. Značně originální záležitost, která bohužel není běžně vysílaná v televizi. Motiv studny s živou vodou, kde se pokus o její získání mění ve ztrátu mládí a života, může ovšem pro malé děti být opravdovou noční můrou... (07.04.2009)

Příběh o lásce dvou mladých lidí - Ivana a Vasilisy, kterou chce zničit zlý kouzelník. Sovětské ateistické pojetí se, bohužel, muselo projevit v tom, že je příběh uzavřen sám do sebe, takže se zdá, že zde nejsou žádné síly dobra, ale jen síly zla, které si s člověkem a se světem dělají, co chtějí. Až nakonec se matrjona, matka Vasilisy, obrací ("modlí") místo k Bohu k "Matce zemi" a vše se v dobro obrací...Jinak je to však tradičně výtvarně i poeticky dobře zfilmovaná ruská pohádka. Světlana Orlovová jako Děvice Krasavice je opravdu mimořádně hezká. (04.10.2007)