Les Galettes de Pont-Aven

Výborný! Bohém Henri a kolem něj lidi, kteří už mají bohémy načtený, umí to s nimi a mají je rádi. A ukázka toho, co dělá se zralým, vědomým chlapem plnotučná láska a co to znamená, když se řekne- můžeš padnout, ale nesmíš zůstat ležet. Dnes už by nikdo takovej film nenatočil, tak se koukněte na tenhle. Neprohloupíte. (29.12.2022)

S hlavním hrdinou francouzské komedie cesťákem Henrim sdílím zálibu v určitých ženských   oblinách a tak není divu, že je mi od první scény, kdy se snaží skicovat spící manželku, navýsost sympatický. Příběh více než bujnou komedií je spíše posmutnělou cestou Henriho k hledání svého "já". Útěchu v   nesnadném životě mu přináší seznámení se   svérázný malířem Émilem a seberealizace při   malování obrázků nahých dívčích těl.   Líbí se mi rovněž v jedné části filmu   bretaňské kroje, ve kterém je oblečená   prostitutka Marie Pape v podání krásné   Dominique Lavanant, a později i sám Henri Serin.   Jean-Pierre Marielle je ve filmu kapitola sama pro   sebe, když zcela dominuje v hlavní roli   čtyřicátníka se zachovalou postavou, kterou   herec tak rád ukazuje. (21.04.2024)

Krasny JPM. (20.07.2023)

I vzhledem k tématu krize středního věku se jedná daleko víc o psychologické drama, než komedii, naštěstí jsem vzhledem k tématu neočekával žádnou srandu, brzy se mi podařilo naladit se na komorní náladu filmu a odměnou mi byl jeden z nejsilnějších filmových zážitků za poslední dobu. Plnokrevní drama rozehrané výhradně z pohledu hlavní postavy Henriho má skvělým způsobem vystavěné napětí, umí vyvolávat různé emoce a zároveň vzbuzovat očekávání v každé scéně, děj včetně charakterů postav je tu výborně promyšlený, ubírá se často překvapím směrem a mnohdy staví Henrimu (i divákovi) do cesty těžkou chvilku... Jednou z těch scén, které asi hned jen tak nevypustím z paměti je ta, když se Henri nechává pozvat novým kamarádem Émilem (B. Fresson) do jeho příbytku, v němž ho rázem plně poznává a zatímco očima vnímá Émilova fascinující malířská dílka, ušima zároveň slyší, jak Émil vedle krutě znásilňuje mladou ženu. Nakolik mě v některých momentech film vyčerpal a pocitově zcela rozložil, občas i trochu vyvedl z míry netypickou erotičností (níž mi jinak připomněl Kachyňovo Dobré světlo na stejné téma), musím také dodat, že ke konci mě na oplátku jinými scénami (hudební vystoupení + tou úplně závěrečnou na pláži) dokázal i zpátky nabít obrovskou energií a jsem rád, že neskončil pesimisticky... a Jean-Pierre Marielle mi tu definitivně dokázal, že je borcem nejvyššího kalibru! Na to, co zde napříč různými proměny své postavy předvádí, jsem hleděl s němým úžasem. Marielle je jako Henri působivý, když nezastavitelně podléhá svým vášním, stává se středem pozornosti v hospodské sešlosti kumpánů, tvrdě a rozzloben se vrhá na věc nebo sklíčený se propadává na dno až k sebezničujícím záchvatům... stejně jako když nám naopak s neodolatelnou noblesou představuje v krámku všechny ty deštníčky, jindy s lehkým krokem do rytmu proplouvá mezi návštěvníky s kornoutky či zpívá šanson v duetu. A jeho nádherný hluboký hlas působí i navzdory té tíze lahodně uklidňujícím dojmem. [95%] (15.02.2022)