Harvie Krumpet

Po zhlédnutí tohoto filmečku popravdě moc nevím, co si mám o něm myslet. Po skončení titulků jsem cítil docela zmatek - takovou změť různých střípků, které mi nedávaly ucelený obraz. Po přemýšlení nad posláním filmu mě napadá snad jediné: Každý je sám svého štěstí strůjce. Jaké si to uděláš, takové to máš. A i přestože ti někdo shora postavil do životní cesty spoustu překážek, nástrah a nesnází, můžeš žít spokojený život. Otázka, jestli je tohle vše, co chtěl autor divákovi zprostředkovat, nebo je jen chyba u mě a mé neschopnosti rozumět autoru jazyku... Je možné, že můj lehce skeptický náhled na Harvie Krumplet je způsoben vysokým očekáváním od tohoto snímku po předešlém zhlédnutí Mary and Max, kterému se zkrátka tento kraťák nevyrovná... Ale je jedna zajímavá myšlenka, která mě zaujala. "Cigarety jsou náhražkou za matčin prs". Myslím, že něco na ní bude :-) (16.02.2010)

Co říci k tomuto šestnáctiminutovému Elliotově plastelínovému animáku -- předchůdci Mary a Max? No, máte-li rádi filmy nebo příběhy o lidech, kteří nejsou nijak výjimeční, kteří nikdy nezachrání svět před katastrofou a nikdy nepřijdou s geniálním řešením v extrémně vyhrocené situaci -- tak se podívejte na tento animáček. Hlavním obsahem tohoto dílka je celý život H.Krumpeta, který trpí Turetovým syndromem -- víc netřeba říkat = ) Určitě vám tento film nezmění pohled na vlastní život a pravděpodobně vás ani nezasáhne hlubokou filozofickou myšlenkou -- ale zcela jistě se u něj alespoň jednou pousmějete a koneckonců 16 minut ironického humoru nikomu neublíží . Můžu jen doporučit = ) (23.12.2009)

Zdá se, že ve světě Harveka Miloše Krumpetzkiho jste postižení buď psychicky, nebo mentálně, nebo obojí. A v divácký zkušenosti je celkem vzácný, aby vás na konci snímku hřálo, že hlavní hrdina zřejmě jednou umrzne k smrti nahej při čekání na falešný autobusový zastávce, s osudem podobným osudu jeho rodičů. Animace mi sice zrovna nesedla, ale celkem věrně dokreslovala svou zdánlivou bezútěšností ladění snímku. Cit pro detail a práce s obrazem je taky znát – nejpodařenější věc Harvieho života, jeho adoptovaná dcera, nosí červený šaty, který kontrastujou s okolnim vyblitym prostředím; Harvie má ve zvyku nablble se usmívat, když Geoffrey oznamuje ty nejdepresivnější skutečnosti a je tu i pár slovních hříček. Všechno to přispívá ke krátkýmu snímku, kterej se může zdát jako hořkosladkej, ale kterej je ve skutečnosti čistě hořkej, přesto je to ale zvláštní pachuť, kterou si člověk užije. Síla filmečku pak spočívá v tom, že jakýkoli pocity sympatie, lítosti nebo smutku jsou naprosto dobrovolný. (19.12.2014)

Celkem nenápadný, ale o to více poutavý oscarový kraťas o jednom plastelínovém chlápkovi, který v životě zakusil perné i šťastné chvíle. Narážka na cigaretu v závěru nebyla rozhodně od věci. A Geoffrey Rush jako vypravěč opravdu potěšil - má fakt sympatický hlas a to vždy dělá dost. Zkrátka dvacetiminutový náhled do (ne)obyčejného života jednoho chlápka s osudem, který může potkat každého z nás, okořeněný spoustou vtipných a ironických faktů. (25.01.2011)

Fakt 914: "Alkohol může způsobit opilost a nahotu." Skvělé a nápadité. Příběhy Adama Elliota jsou podávány tak osobitě, neotřele a krásně, že se tomu ani nechce věřit. Trošku naivní, trošku šílené, trošku halucinogenní, trošku naturální, ale uplně bombové. Humor a drama lépe skloubit nelze. (04.11.2010)