Muž, který ukradl slunce

Kdo je tento podivný chlapík Makoto? Hrdinný zachránce dětí i terorista, obyčejný muž středního věku i akční hrdina... člověk se neubrání smýšeným pocitům - jeho píle a vůle ho dovedou do situací, do kterých se člověk v jeho postavení nikdy nedostane - třeba že se do něj zamiluje sličná japonská celebrita, nebo že svádí pěstní souboje s elitním detektivem; na druhou stranu to dělá za cenu všeobecného ohrožení; nakonec však ublížuje jenom sám sobě... Ačkoli se nejedná o film realistický, určitě se v sugestivnosti některých scén odráží japonská citlivost k tomuto tématu. Ještě technická poznámka: atomovou bombu nemůže - pokud jsou mé informace spráné - sestrojit každý školák, jak ve filmu říká Makoto. K sestrojení funkční bomy je potřeba dlouhodobé testování, než lze získat funkční rozbuška, protože ta musí fungovat s přesností tisíciny sekundy. Proto dnes, díky bohu, nemámé reálné Makoty a můžem tento film považovat za geniální satiru, ne něco jiného... (27.10.2012)

velmi zaujimavy pribeh o zostrojeni atomovky v domacom labaku. "Ziaci, atomovku si mozete zostrojit aj vy, vsetko najdete v knihach; potrebne je len plutonium." bomba nie je jedina zabijacka vec vo filme, je to aj ukrutne dlha stopaz. prva polka je tak na 3*, druha je lepsia. avsak mat tak o pol hodinu menej z prvej casti, tak by som siel aj na plne hodnotenie. na svoju dobu musel byt film pre domace publikum velmi sokujucim, hlavne ked sa vo filme ukazuje ze sa japonci vedia znukovat aj sami. (27.07.2013)

☢️💥 - "There's no sin in killing what's already dead." - "The only person you can kill is yourself." ... napínavý thriller od začátku do konce. sledujeme někdy až šíleného učitele fyziky/chemie, makota kida, kterému ve škole neřeknou jinak než "bubblegum", jelikož neustále žvýká žvýkačku. při práci spí, nevěnuje se studentům (jeho třída působí hodně anarchistickým dojmem) a poměrně intenzivně se zabývá výrobou atomové bomby. jednoho dne, během třídního výletu, začne neznámý terorista vyhrožovat zbraní celému autobusu plného dětí i s jejich učitelem fyziky. tuto situaci řeší inspektor yamashita, jenž nakonec všechny školáky zachrání a jsou i s makotem prohlášeni za hrdiny. makoto ale rozhodně není hrdina, ani neviňátko - tajně totiž vyrábí atomovou bombu. cudně vypadající učitel je zloděj a terorista! vyhrožuje bombou, tahá policii a hlavně inspektora yamashita za nos; otráven radiací se prodírá mezi obyvateli tokia a nezáleží mu, kdo to schytá. přece jen již nemá co ztratit... — SOCIAL COMMENTARY: připomnělo mi to jokera. makoto kido byl muž, který se stal zločincem, nicméně my jsme mu fandili kvůli jeho nešťastnému osudu. tyhle filmy ze 70./80. let mají takovej depresivní feeling. přijde mi, jako kdyby jediný, co lidi v týhle době dělali, bylo chození do práce a čumění se na televizi (kde ani nedávali celé zápasy amerického fotbalu!). film je politická satira, jež kritizuje tento přístup k životu.... "There are currently eight countries with nuclear weapons. USA, USSR, China, France, England, India. Unofficially, Israel and Union of South Africa. That makes eight. I'm the ninth." ☆ (12.01.2023)

Druhý film Kazuhika Hasegawy představuje na svou dobu unikátní průnik mezi nezávislou a studiovou produkcí i mezi autorským a komerčním filmem. Ústřední postavy ztvárnily velké herecké hvězdy Kendži Sawada a Bunta Sugawara a celostátní distribuci zajišťovalo studio Tóhó. Film však vznikl v nezávislé produkci a na jeho výrobě se podílely některé z hlavních postav japonského nezávislého filmu začátku osmdesátých let. Hlavní hrdina, středoškolský učitel přírodních věd, už má po krk každodenní úmorné cesty nacpaným metrem a ignorantských studentů. Cestou z úmorné každodennosti se pro něho stane sestrojení atomové bomby. Mnohem náročnějším úkolem než bombu sestrojit se však ukáže vymyslet, co vlastně má z pozice nově nabité moci požadovat. Jako v mnoha ohledech podobný novější americký film "Volný pád" je japonský snímek především nelichotivým zrcadlem své doby a smýšlení tehdejší společnosti i nové generace v Japonsku, pro kterou atomová bomba nepředstavuje reálnou zkušenost, ale nadreálný prvek z fantastických příběhů. Zároveň také představuje důmyslně vystavěný obraz mysli svého hrdiny. Jak kolísá jeho nálada, pohybuje se i film mezi jedovatou satirou na nukleární zbrojení a psychedelickou fantazií o nepřemožitelnosti a nadlidské síle vycházející z klišé žánrových filmů. (09.09.2010)

Na tomhle dodnes atraktivním a svěžím akčním krimi thrilleru z Japonska mě velice překvapil po celou dobu nepředvídatelný směr, jakým se děj plný zvratů a linek kombinujících několik žánrů ubíral. V nejedné chvíli zde cítit jistý kritický apel, tvůrci budují společenský přesah, aby pak dočasně celý film překlopili naplno do roviny, kdy máte pocit, že sledujete nějaké akční béčko říznuté romantickou komedií. Kupodivu mi přesto ta žánrová rozháranost tolik nevadila, snímek si udržel svůj ojedinělý styl, atmosféru, napětí i mou pozornost po celé dvě a půl hodiny. V první hodině mě Muž, který ukradl slunce fascinoval zejména unikátně, minimalisticky natočeným procesem chemické výroby atomové bomby v laboratoriu (což ve filmu zabírá kolem dlouhých 20ti minut!), poté film naplno získává sympatickou kladnou postavu ústředního policisty (Bunta Sugawara) v boji proti terorismu a k závěru vrcholí akčním a současně psychologickým soubojem dvou protichodných osobností v sérii strhujících okamžiků. Vlastně si ani nepamatuji, kdy jsem se přesně naposled dočkal podobného zážitku v rámci akčního žánru. Skvělý zážitek se u mě konal i přesto, že mě tu hlavní (byť spíše záporný a asi schválně necharismatický) protagonista lecčím iritoval, nejčastěji žvýkáním s neustálým vyfukováním bublin... Škoda pár drobných zádrhelů, zejména podivných střihů včetně zastavování obrazu během skoro až groteskně pojaté scény loupeže nádoby s chemickou látkou, což v rámci váhání mezi 4 a 5 hvězdičkami zaokruhluje mé hodnocení alespoň prozatím spíše směrem nadolu. [85%] (24.04.2022)