Napoleon Dynamit

Neskutečně "jiný" film. Většinu filmů vidím jednou maximálně dvakrát a pak se jim začnu vyhýbat, abych měl dostatek času na jiné filmy. Napoleon Dynamit je jiný. Jednou to nestačí, musíte víckrát a pak teprve pochopíte jestli jeho podstata se vás dotkla nebo vás naprosto minula. Bohužel se tímto film stává ukázkou, jak dokáže jeden film rozdělit publikum. (09.12.2006)

Dynamitovské postavičky sú magické a nezabudnuteľné a nepochybujem že najmä vďaka nim sa film stal kultom, Hessovci ich majú nepochybne radi, akurát akoby nie až tak - niekedy sa im vysmievajú skôr zákerne než láskavo, nechávajú hercov prehrávať do nie-uveriteľných karikatúr. S tým prirovnávaním k Formanovi by som bol opatrný, tu absentuje jeho jemnocit, Napoleon je predsalen viac americký, viac okatý. (10.07.2018)

Asi jsem přehnaně konzervativní, ale tahleta loserská story, která vlastně nikam nevede, je na mě až moc ‚weird‘. Na pár dokonalých momentů připadá zbytek, který leží v jiné dimenzi humoru. Ale pro toho, kdo si někdy ve společnosti připadá tak trochu ‚jiný‘ je to určitě učiněné požehnání… a možná nejen pro něj. (25.09.2009)

Už úvodní titulky dokáží diváka namlsat a připravit na gejzír bizarnostní, retardovaných ksichtů a hlášek a takové příjemné, nasládlé, nenáročné atmosférky. A ty postavy se prostě musí vidět. Jak Napoleon, tak Kip, strýček Rico nebo Pedro jsou originální, bláznivě napsaní a snad ještě potrhleji zahraní. Tohle je film, při kterém máte po celou dobu nasazený takový ten dementní úsměv...a po závěrečných titulkách ještě k tomu zjistíte, že po příštích volbách chcete v parlamentu Pedra Sancheze. (06.06.2009)

Úžasné na tomto filmu je, že naprosto postrádá příběh. Také to, že i když na to ze začátku koukáte jako "Co to sakra je?", tak postupem filmu se vám to začne z nějakého nepochopitelného filmu líbit, až si říkáte, zda se nestáváte "postihy" sami... Monotónní, postihové a trapně vtipné "něco", co přitáhne pozornost ani nevíte vlastně čím... (29.05.2010)