Lví srdce

Tak tenhle film mě mile překvapil. Nudil jsem se a tak jsem vytáhl ze dna šuplíku videokazetu z počátku 90. let a na obrazovce se odehrál příběh, kde pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Příběh plný klišé, vcelku dobrých soubojů, ale s dobrou hudbou a natočený tak, že dokáže vtáhnout do děje. Navíc one man dabing z oné doby ještě zvyšuje zábavnost filmu. Bez něj by to asi bylo trochu horší. Takže budete se smát, budete se pošklebovat, budete kroutit hlavou nad nelogičností chování a černobílostí některých postav, ale nakonec van Dammovi budete fandit. Narozdíl od jiných béčkových opusů za ty roky Lví srdce nezestárlo. (30.01.2006)

Nostalgie jak svina, jeden z prvních filmů co sem viděl s Van Damme ještě jako mutující puberták na základce. A jak vidno u dnešních filmů natočených po dvaceti letech to určitou úroveň mělo. Minimálně souboje. Sám sem se věnoval několik let bojovým sportům a to co dneska servírujou aneb film Život je boj, tak Van Damme se svým kultovním snímkem Lví srdce, či Krvavý sport, může v klidu spát, je nepřekonatelný….) (09.09.2020)

Jeden z nejlepších Van Dammových bojových filmů, který se zároveň opírá o výborný citový příběh. Podobných snímků ve své době vznikli hromady, ale tomuto výjimečně nejde jen o rvačky a pouliční zápasy. Příběh je takřka rodinný, což byla pro Van Damma zároveň i herecká výzva a zvládl to na výbornou. Koho závěr nedojal, nemůže snad mít ani srdce. Tato dnes už klasika bývala ohromným hitem na tzv. pirátských videokazetách, které skutečně šli z ruky do ruky. Samozřejmě nejde o veledílo, ale uznání si jistojistě zaslouží. (08.11.2013)

Naprostá klasika, jeden z nejlepších Van Dammových filmů, motivační i emocionální scény. Je to určitě hodně ovlivněné mým dětstvím. JCVD patřil od mala k mým největším borcům. A když malá Nicole na pirátské VHSce zavolala onkel Leon po tom co vyběhl v závěrečné scéně za horizontem, k tomu ta hudba, no.... To je na kapesník :-) Van Damme ukazuje že umí nejen kopat a boxovat do vajec, ale i hrát. jasných 100% (11.09.2016)

Kromě Smrtícího zatykače vznik v roce 90 ještě Lion. Úvodní atmoška ugrilovaného chlápka, který je brácha našeho JCVD dává tušit, že tentokráte se legrace určitě nedočkáme. Téma je notně pochmurné a přestože jsem nikdy nepobral, jak může být švagrová na našeho hrdinu naštvaná, kvůli tomu že propásl smrt svého bráchy. Z lidského hlediska přeci chápu, že cizinecká legie není holubník a JCVD se snaží seč mu síly stačí, aby se nějak protloukl až do LA. A taky že se mu to pomocí výdělků na pouličních zápasech nakonec podaří. Bohužel pozdě. Jenže zbývá ještě vydělat penízky pro svou jedinou rodinu a tak musí sfouknout celkem 6 protivníků v soubojích různorodé kvality. Dva souboje jsou zcela o ničem, v dalším pleskne chlápka přes pytlík, v dalším si to rozdají kdesi na parkovišti mezi auty se Skotem a zajímavé jsou tedy jen když vlasatého Tarzana knokautuje efektně loktem do držky a poslední závěrečný proti Attilovi. Kromě tohoto nabízí Lion opět děj, ale ten stojí docela zahouby. Lion není zrovna sympatická postava a poprvé jsem měl s Jeanovou postavou jako takovou slušný problém. Působí zbytečně arogantně až nafoukaně, přestože mu vlastně okolí neustále pomáhá. Problém Lvího srdce vidím také v tom, že na Lettichových filmech zub času zapracoval možná víc než u jiných. Neumím to moc vysvětlit, ale kouká se na to podstatně hůř, přestože prvních 10-15 minut není vůbec špatných. Také mě moc nesedí jakýsi pokus o doják. Tohle mě prostě k Jean-Claudeovi moc nejde. 55% (09.10.2017)