Lví srdce

Lionheart je další ze sbírky bijáků Van Damma s názvem "klenot". Tvrdá realita místních poměrů, špinavý kouty Ameriky, pouliční bitky a s nima pomaloučká cesta ke slávě a penězům... Celkem slušnej příběh, kterej umí v závěru i lehce zabrnkat na city. Opět, tak jak to ve vandamovkách bejvá, excelentní záporák Attila s respektem až do prdele... "Všichni vsadili na něj, vsadili na Attilu! VSADILI ŠPATNĚ!" 90% (08.05.2020)

Jeden z nejlepších Van Dammových bojových filmů, který se zároveň opírá o výborný citový příběh. Podobných snímků ve své době vznikli hromady, ale tomuto výjimečně nejde jen o rvačky a pouliční zápasy. Příběh je takřka rodinný, což byla pro Van Damma zároveň i herecká výzva a zvládl to na výbornou. Koho závěr nedojal, nemůže snad mít ani srdce. Tato dnes už klasika bývala ohromným hitem na tzv. pirátských videokazetách, které skutečně šli z ruky do ruky. Samozřejmě nejde o veledílo, ale uznání si jistojistě zaslouží. (08.11.2013)

Nostalgie jak svina, jeden z prvních filmů co sem viděl s Van Damme ještě jako mutující puberták na základce. A jak vidno u dnešních filmů natočených po dvaceti letech to určitou úroveň mělo. Minimálně souboje. Sám sem se věnoval několik let bojovým sportům a to co dneska servírujou aneb film Život je boj, tak Van Damme se svým kultovním snímkem Lví srdce, či Krvavý sport, může v klidu spát, je nepřekonatelný….) (09.09.2020)

Napsal, zahrál a možná i málem režíroval. JCVD. Blbé dialogy v Žánklódových filmech si se zlomyslnou radostí vychutnávám vždycky, a když k tomu belgický kopálista přidá snahu o charakterní herectví, které se v jeho případě omezí na velmi nezvládnuté ztvárnění bolesti, kterou si jeho postava prochází poté, co ji protivník kousl do levého varlete, tak se za břicho popadám. Jean neumí zahrát ani to, když ho někdo nakopne. Místo toho se tam kroutí jako žížala s grimasou právě masturbujícího opičáka. Bezkontaktní choreografie bitek, ve které má Žán také prsty, je zklamáním, které v rovině nechtěné zábavnosti naštěstí vyvažují LA devadesátky se všemi módními nevkusy, které tak milujeme :-). A jako třešinka na dortu náš oblíbený opičák, Brian Thompson, který se sice s nikým nepere, ale jeho kravaťák s hlavou jako mikrovlnka potěší. 10% (14.11.2019)

Jako malý děcko sem tenhle film neskutečně zbožňoval a vždy sem chtěl být jako Lyon.Postupem let sem na film zapomínal až se mi z Van Dammovského hledáčku tak nějak vytratil úplně.Po dlouhé době sem si ho s kurevskou dávkou nostalgie pustil a s překvapením sebe sama sem si uvědomil,že je to vlastně nejlepší Van Dammovina.Bojové béčko 90tých let,se všemi plusy a mínusy co k tomuto žánru patří.Jenže tady funguje dojemný příběh a klasicky poddané téma vítěztví dobra nad zlem,jakkoliv to může znít fádně a pro některé čurybrky i hloupě,jen proto že tam hraje Jean Claude.Příběh jako by odrážel život samotného JCVD.Příjemná hudba,skvělé fajty ( hlavně ten poslední ) a to správné testosteronové Van Dammovo správňáctví až do morku kostí,až do Lvího Srdce.Mám rád tyhle filmy,plné cti a odvahy a respektu,nejsem puboš,nejsem naivní,ale stále v něco věřím...zkuste si to někdy pokrytci :) 100% (14.02.2007)