Svatá hora

Po dvou celkem dobrých zkušenostech s díly Alejandra Jodorowského (Svatá krev, Vyměněné hlavy) jsem se cítil připravený na jeho údajný opus magnum Svatá hora. Stejně jako v Krtkovi, opět tady si Jodorowsky dělá všechno sám - režii, scénář, hudbu a zároveň hraje hlavní roli jakéhosi spasitele, co chce být Bůh, teda jeden z Bohů. Jak mi tady jeden nejmenovaný uživatel v komentářích osvětlil - Jodorowsky se těmito filmy snažil dosáhnout osvícení. Ha ha ha, no dobře, zklidním se. Nemůžu se nevyvarovat srovnávání s Krtkem, ty dva filmy jsou hodně podobné. Svatá hora je oproti němu mnohem víc bizarnější a nechutnější, ale na druhou stranu, není tak narcistická. Každopádně, víc se mi líbil Krtek. Tady už totiž není ani minimální děj, záběry působí ještě nahodileji, než v Krtkovi a taky je to zbytečně nechutné. Jodorowsky je fakt úchyl a to, že tu v první polovině předá pár zajímavých myšlenek, ten jeho film vůbec nezachraňuje. Rozhodně se to někomu bude líbit, ono těch 79% tady je hodně, ale aby se to líbilo i mě, musel bych se asi něčím hodně zdrogovat, jinak bych to už znovu nedal. Je to strašně otravné. 2* (25.08.2019)

Chvála totální absurditě, která vládne surreálnem.... Opravdu zajímavý film, který bohužel v druhé půli ztrácí svou neovladatelnou šílenost ze začátku - nejspíš to je konečně se objevivším dějem. Osobně se mi nejvíc líbily scény znázorňující smrt a bolest prostřednictvím barev a ovoce, bylo to výtvarně naprosto dokonalé.... Nejoblíbenější postavou se stal velmi "estetický" chlapík z Venuše.... Úplný konec opravdu odpovídá tomuto stylu, i když mě nijak zvlášť nepřekvapil. (09.03.2008)

Velice mi tenhle film připomněl jeden vtip o zhuleném chlápkovi v sauně. Tohle je taky vtip, velice provokativní a s tou filmově nejryzejší pointou. Dokonce, jak tak nad tím uvažuji, nikde jinde, v žádném jiném filmu, jsem takovou pointu neviděl, ač se přímo nabízí. Jinak o ději vůbec nelze v tomto případě mluvit. Je to surrealistická, provokativní fantasmagorie geniálního jodorowského mozku. Ale přitom je film velice zábavný a divák se jen těší, s jakou další šíleností se setká v příštím záběru. (14.04.2006)

"To save the country's economy we must eliminate four million citizens in the next five years." - "Begin the operations of the gas chambers, gas schools, gas universities, gas libraries, gas museums, gas dance halls and gas whore houses, et cetera." V mých očích zásadní film Alejandra Jodorowského, teprve tady naplno popustil uzdu své fantazii, surrealistické podobenství o stavu věcí tehdejší společnosti plné nejrůznějších mýtických odkazů a výjevů. Jodorowského "veledílo" doporučuji sledovat s jistými halucinogenními prostředky, odpovídající zážitek se poté jistojistě dostaví. (30.11.2007)

"Directed to art, interpretation means plucking a set of elements (the X, the Y, the Z, and so forth) from the whole work. The task of interpretation is virtually one of translation. The interpreter says, Look, don't you see that X is really - or, really means - A? That Y is really a B? The Z is really a C? (...) Today is such a time, when the project of interpretation is largery reactionary, stifling. Like the fumes of the automobile and of heavy industry which befoul the urban atmosphere, the effusion of interpretations of art today poisons our sensibilities. In a culture whose already classical dilemma is the hypertrophy of the intellect at the expense of energy and sensual capability, interpretation is the revenge of the intellect upon art. Even more. It is the revenge of the intellect upon the world. To interpret is to impoversih, to deplete the world - in order to set up a shadow world of "meanings". (...) In most modern instances, interpretation amounts to the philistine refusal to leave the work of art alone. Real art has the capacity to make us nervous. By reducing the work of art to its content and then interpreting that, one tames the work of art. Interpretation makes art manageable, comfortable." (Susan Sontag, Again Interpretation, 1964) A já bych k tomu dodal, jenom to, že největší zrádci jsou pak ti, kteří vytváří díla pouze proto, aby byla interpretována. Jakkoli uznávám, že finanční injekce Johnna s Yoko umožnila, že film je po většinu času celkem zábavná podívaná. Jinak si myslím, že už je na čase, stejně jako aktuálně dochází k revizi New Age, začít pomalu revidovat dílo Jodorowského. Protože tohle je opravdu pouze esoterický vnucený pseudo-art postavený z velké části na tom, že vypadá přesně tak, jak si laik myslí, že má vypadat a fungovat umělecký film. Mark my words. (23.08.2023)