poster

Fando a Lis (festivalový název)

  • Mexiko

    Fando y Lis

  • USA

    Fando and Lis

Drama / Fantasy / Podobenství

Mexiko, 1968, 93 min

Scénář:

Alejandro Jodorowsky, Fernando Arrabal (divadelní hra)
  • Flakotaso
    **

    Některé filmy z 60. a 70.let, na rozdíl od jiných, jednoduše strašlivě zastaraly. Tohle je jeden z nich. A nejde tady o surrealismus, ten nezastarává. Z podobného ranku jsou dnes mnohem zajímavější a lepší třeba Ferreriho filmy nebo Sweet Movie od Makavejeva.(27.4.2014)

  • Xeelee
    *****

    [LFŠ 2008] Do Taru, do Taru. Tak blízko a přesto tak daleko. Tohle alegorické putování s Jodorowským natáčeli divadelníci o víkendech, protože jejich surrealistická, částečne improvizovaná a vždy jiná divadelní představení byla velmi náročná na přípravu. No a Jodorowského pak při premiéře na filmovém festivalu v Acapulcu málem ukamenovali. Jak překrásný je pohřeb. Těm co film nepochopili bych doporučil dokument La Constellation Jodorowsky.(10.8.2008)

  • darkrobyk
    ****

    Černobílé podobenství je současně alegorií, fantaskním putováním na pomezí symbolismu a surrealismu, rozhodně však nejde o fantasy. Při sledování jsem si vybavil řadu jmen - Luis Buñuel, V.Chytilová, P.Juráček, J.Němec...vůbec na českou novou vlnu jsem vzpomínal často (Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Případ pro začínajícího kata, Mučedníci lásky, Archa bláznů aj.). Stejně jako báseň nechává i zde Jodorowsky na divákovi, co všechno uvidí - Snídaně v trávě, stvoření člověka, Poslední večeře Páně, život a smrt, věčné hledání... Většina scén má místo hudebního doprovodu jen rozličné zvuky a ruchy, které se mnohdy až zadírají pod kůži. Experimentální film tak typický pro kinematografii 60.let (mj. tehdy oblíbené opakování záběrů či snímání pozpátku). Dnes silně artová záležitost rozhodně nesedne každému.(3.1.2015)

  • charlosina
    ****

    Pozoruhodný - surrealistický - fantaskní - dekadentní - metaforický - poetický - skandální ... a také hluboký - nezapomenutelný - nedoceněný. Režijní debut Alejandra Jodorowskeho, který ve své době nebyl zrovna přijat - spíš naopak, nicméně dnes (kdy je jméno Jodorowsky spojeno s jeho osobitým putováním po Svaté hoře) je vcelku vyhledáván... Určité vize, které se na mě během několika minut vrhaly, možná zapomenu... ale ten pocit ve mě zůstane.(29.4.2008)

  • ORIN
    ****

    "Hrajeme. - Já jsem slavný pianista. - Jestli jsi slavný pianista a já ti useknu ruku, co pak budeš dělat? - Budu slavným malířem. - A když ti useknu i tu druhou, co pak budeš dělat? - Stanu se slavným tanečníkem. - A když ti useknu nohy, tak co? - Budu slavným zpěvákem. - A když ti useknu hlavu? - Až budu mrtvý, moje kůže bude výborný buben. - A co když spálím ten buben? - Stanu se mrakem a budu moci mít jakýkoliv tvar. - A když se mrak vypaří, co potom? - Stanu se deštěm a vyrobím válečné žně! - Vyhrál jsi." Celovečerní prvotina Alejandra Jodorowského se v době svého vzniku setkala s velmi rozporuplnou kritikou, v mnoha zemích byl film zakázán, jinde se nepromítal vůbec, čemuž se ale ani trochu nedivím. Experimentálně a surrealisticky laděné cvičení na téma symboliky, fantazijních (snových) představ a vizí lze jen velmi obtížně uchopit (je to vlastně nemožné). Možná, kdybych dílko sledoval v alkoholovém či jiném oparu, výsledek by se dostavil a já tuto filmovou koláž pochopil mnohem lépe... Fando a Lis jsou milenci, jejich láska ovšem občas přerůstá v čistou nenávist, zejména Fando někdy s Lis zachází jako s kusem hadru, a to doslova (ne nadarmo se říká láska až za hrob, v tomto případě to platí dvojnásob :o). Jodorowsky má, jak jsem se dočetl, velmi široké obzory (co se umělecké činnosti týče), je to dost znát, já této směsici všeho možného tiše tleskám a jdu dumat, co jsem to vlastně viděl...(25.11.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace