Podzimní almanach
-
Öszi almanach
-
Jesenný almanach
Drama
Maďarsko, 1985, 119 min
Režie:
Béla TarrHudba:
Mihály VígHrají:
Hédi Temessy, Miklós Székely B., János DerzsiObsah
-
Jesenný almanach predstavuje v tvorbe režiséra Bélu Tarra obrat od autentického, dokumentárne ladeného režijnému štýlu k formalizmu, štylizovanej práci s priestorom, svetlom a hereckými výkonmi. Film portrétuje rozvrátené vzťahy medzi ľuďmi, poznačené krutosťou, odcudzením a morálnym úpadkom. Päť postáv príbehu sa nachádza v uzavretom priestore jedného bytu. Vzťahy medzi nimi sú riadené strachom a túžbou, nenachádzajú však žiadnu vzájomnosť či pochopenie. Matka a syn sa nenávidia a navzájom podozrievajú z využívania. Matka sa bojí, že jej syn sa o ňu zaujíma iba pre peniaze, syn si zase myslí, že ho prostredníctvom nich matka vydiera. Slúžku Annu používa matka ako svojho otroka. Jej milenec sa zase zaujíma iba o jej telo. A nájomník, ktorého syn do bytu privedie, zasa myslí iba na peniaze, ktoré by tu mohol ukradnúť. (oficiální text distributora)
Jesenný almanach predstavuje v tvorbe režiséra Bélu Tarra obrat od autentického, dokumentárne ladeného režijnému štýlu k formalizmu, štylizovanej práci s priestorom, svetlom a hereckými výkonmi. Film portrétuje rozvrátené vzťahy medzi ľuďmi, poznačené krutosťou, odcudzením a morálnym úpadkom. Päť postáv príbehu sa nachádza v uzavretom priestore jedného bytu. Vzťahy medzi nimi sú riadené strachom a túžbou, nenachádzajú však žiadnu vzájomnosť či pochopenie. Matka a syn sa nenávidia a navzájom podozrievajú z využívania. Matka sa bojí, že jej syn sa o ňu zaujíma iba pre peniaze, syn si zase myslí, že ho prostredníctvom nich matka vydiera. Slúžku Annu používa matka ako svojho otroka. Jej milenec sa zase zaujíma iba o jej telo. A nájomník, ktorého syn do bytu privedie, zasa myslí iba na peniaze, ktoré by tu mohol ukradnúť. Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
O*R*I*N
Byt jako forma (uvěznění) ... Zde je již bez debat patrný Tarrův příklon k formalismu, přece jen občas ještě tenduje ke svým raným dílům. Tento fakt je snadno rozpoznatelný v několika dialozích, kdy je kamera poněkud roztěkaná a protagonisté spolu opravdu hovoří, tzn. že jeden reaguje na druhého. V ostatních dialozích každá z postav pronáší monologové pasáže bez téměř jakékoli reakce toho druhého. Nejvíce je tato výše načrtnutá rozpolcenost vidět ve scéně rozhovoru matky se synem. Dlouhý monolog je po chvíli jakoby symbolicky narušen matčinou fackou a slovy: "Ty mě vůbec neposloucháš." [==] Tarr v tomto díle experimentuje se světlem, nasvícení herců a interiérů působí jako značně stylizující prvek, použití oranžovočervené a chladně modré barvy silně kontrastuje oproti Tarrovým předešlým černobílým snímkům. Ač výše uvedené hodnotím víceméně jako klady, je jasně vidět, že se Tarr svým stylem ještě zcela nevyhranil a občas jakoby nevěděl, co přesně chce natočit.(19.2.2008)
-
Vampireman
LFŠ 2010 | Neoddiskutovatelně jeden z vrcholů Tarrovy tvorby, vycházející ze Sartrovy divadelní hry S vyloučením veřejnosti. V tísnivé atmosféře jednoho zataženého bytu se zvrásněnými zdmi ještě více připomínající stáří a únavu, bytu, který po celý film neopustíme, se mezi jeho obyvateli rozehrává hořké, skvěle napsané, sociální peklo. Na Tarrovy filmy velmi vzácně je použito barev, symbolizující nálady postav. Herci jsou snímani z velké blízkosti - větší vzdálenost je už snímána přes překážky a navozuje pocity klaustrofobie. Všechno podtrhuje minimalistická hudba Mihály Víga, většinou rozklady mollových akordů na elektrickém pianu podpořené silnými basovými tóny.(1.8.2010)
-
senor
Vizuálně velmi poetické a nevšední. Jinak docela nudně komplikovaný spletenec vztahů na půdě jednoho bytu.(16.11.2005)
-
ra1n
Obraz společnosti v bludném kruhu vzájemného ubližování v němž z existenčních důvodů nutně pokračují i ti, kteří si to uvědomují. Obraz společnosti, která (samozřejmě) přežívá, ale přitom už neví, proč by vlastně dál měla.(12.7.2011)
-
svorad
Forma vyjímečná. Ale ocenil bych méně dialogů. Mají sice svůj účel, ale mně jejich rozvleklost film narušovala.(2.8.2010)
-
Maras.L
Silný film, zabývyjící se tématem stárnutí a generačními rozdíly. Režisér vytváří hustou atmosféru uvnitř jednoho bytu pomocí vynikající kamery, kterou rozbíjí okolní prostor, což jen přispívá ke stísněnosti. Práce s barvou je úžasná. Výborné jsou též herecké výkony všech představitelů.(17.8.2007)
