Občanská výchova

Mladícke ideály a chuť búriť sa proti realite "Systému" plus nevera, odpustenie, priteľstvo, láska v kombinácii so zločinom a možným trestom, to všetko zabalené do citlivého humoru a nadsázky? Áno, môže byť. Necháte sa ukolísať vtipným príbehom a nádhernými prírodnými scenériami, až na krátky okamžik začnete veriť... ale niektorí ľudia sa nikdy nepoučia ;) Ja áno a s radosťou zisťujem, že nemecký film je rozhodne na vzostupe a tento snímok to len potvrdzuje. A pozor, keď si doma nenájdete veci tam kde majú byť, v bazéne vám pláva gauč, ale pritom vám nič nechýba, tak neprepadajte panike! Len máte asi príliš veľa peňazí :))) 9/10 (06.01.2006)

4,5* Vážení přátelé... Jak tak koukám, německá kinematografie jede... (narozdíl od té české) Zatímco u nás se točí porevolučně jedna píčovina za druhou... (buď umolousaná hezká česká retrokomodie, nebo nevalný pokus o zachycení současnosti) v Německu se točí překvapivě velmi zajímavé kousky. V tomto případě bych rád vypíchnul velmi zajímavý scénář, zajímavou muziku, výbornou režii a v neposlední řadě velmi autentické a uvěřitelné herecké výkony všech zůčastněných. Ve filmu zazní mimo jiné známá věta: "Kdo nebyl v mládí levičákem nemá srdce, a kdo není po třicítce pravičákem nemá rozum." Nuže, musím konstatovat, že jak se kvapem blížím ke třicítce, můžu tohle pravidlo celkem potvrdit...neb jsem za posledních 10 let měl možnost prozkoumat obě strany této mince. Samozřejmě nic není tak černobílé, jak to vypadá, což se trochu snažil naznačit i tento film. Vždycky je potřeba se na věc podívat i z úhlu pohledu té druhé strany. Samozřejmě znám spoustu stejně nasraných chudých lidí, jako jsou tihle mladí revolucionáři. Bohužel jejich nasranost pramení většinou z jejich chudoby. Problém je v tom, že za příčinu vlastní chudoby, považují všechny "nenažrané" milionáře, systém, politiku, svoje chudé rodiče atd. čili všechny a všechno, kromě sebe samotného. Bohužel jediné řešení, které znají, je nadávání na ty bohaté. Jenže tihle bohatí nebyli vždycky bohatí. Museli někdy v minulosti zbohatnout. A od těch chudých se odlišují právě svojí reakcí na svoji chudobu - místo nadávání na bohaté, se rozhodli se svojí chudobou skoncovat. Přemýšlením a vlastní dřinou. Má to ovšem jeden háček: Člověk nesmí nikdy zapomenout na to, odkud vyšel a za jakými ideály směřoval. Pouze v takovém případě může člověk dosáhnout svobody finanční a tím pak následně i té všeobecné. Protože pokud je člověk finančně na dně a musí těžce pracovat pro peníze, nikoliv pro radost, nemůže být nikdy svobodný... No a to ještě tak nějak pomíjíme jakýkoliv duchovní rozměr... dle kterého jsme tu tak jako tak všichni ve vězení... S velkým majetkem, přichází velká moc: moc dělat velké dobré věci a nebo moc dělat velké zlé věci. Ono vždycky záleží hlavně na tom, jaký je člověk člověk, že? PS: Abychom tedy nebyli černobílí, škoda že se tihle mladí revolucionáři nezabívali taky trochu jinými tématy, jako třeba práva sexuálních menšin, práva žen, práva zvířat atd...což jsou dneska myslím neméně aktuální témata... (27.06.2008)

Někdo rád holky, jiný zas rebelii. V případě Občanské výchovy šlo jen o holku jednu, ale to nevadí, ta tam totiž byla spíše do počtu. Důležitější byla ta vzletná mladická idea o spravedlivé budoucnosti, za kterou by se nemusel stydět ani Fidel Castro. Chvilku jsem jim to i žral, ale čím víc film nabíral minut, tím víc jsem měl chuť jim nechat za tak stupidní nápady nabančit anebo je aspoň zavřít .. jen tak .. (30.07.2013)

Abych se přiznal, tak ideály hlavních hrdinů jsou mi naprosto cizí. Nesdílím jejich názory na svět, politiku, způsob života. Jenže mladá revolta vždy obracela zažité ideály a nastolovala nové pořádky, proč to tedy neudělat touto cestou? To asi tím hlavním tématem, kterým se snaží tvůrci úspěšně donutit diváka, aby o jejich filmu hluboce přemýšleli. Nelze opomenout, že se jedná o velmi, opravdu velmi kvalitní film. Některé politické diskuze stojí opravdu za promyšlení a zmínění. Možná nebudu daleko, když napíšu, že tento snímek by se mohl pouštět v rámci hodin politologie. Hlavní protagonisté jsou ve svých rolích opravdu velmi přesvědčiví a člověk by až věřil, že tomu co se děje na plátně opravdu věří... (24.01.2006)

Čajová cesta idealistickej mladosti alebo čajová moralistická exploatácia. Herecká oduševnenosť je pre túto snímku čertovsky účinným afrodiziakom, meno Daniela Bruhla poctivo memorujem. Predkladaný idealizmus pre mňa predstavuje do neba týčiacu absurdnosť na n-tú. Príbeh občas kriticky volá po uvedomelých chirurgických zásahoch, nie, nie, počkať, to som zase ja, čo potrebuje lekársku starostlivosť, lenže to pre Edukators vôbec nič nemení že? No revolution, ale VYSOKOpozoruhodný nemecký produkt, o tom žiadna. (11.12.2008)