Nae yeojachingureul sogae habnida

Film začíná jako perfektní komedie, tak skvělá, že jsem byl připraven ohodnotit 5*. Za polovinou filmu se styl změní na poměrně napínavý drama/thriller, což by nebyl problém, jenže posledních asi 40 minut se nese v duchu slzopudné romance, což je něco, co nemám rád a obvykle se tomu záměrně vyhýbám! Pro mě tedy po perfektním začátku velké zklamání. Korejci jsou na tohle téma mistři, ale mně to prostě nic neřiká, takže nakonec jen slabší 4*. Nebýt toho konce, byl by Windstruck jedním z adeptů na mou nejoblíbenější korejskou komedii. (03.02.2010)

Jsem znechucený. Tohle má být film od tvůrců skvostné My Sassy Girl? Jun Ji-Hyun je sice sladká jako vždy a vydržel bych se na ni dívat hodiny, ale zbytek? Na korejských melodramatech a romantických komediích obdivuji lehkost a nápaditost, s jakou se pohybují v žánrových klišé - ve Windstruck je všechno tak těžkopádné, strašně se tlačí na pilu a dojetí veškeré žádné. Celá druhá polovina se strašně vleče, točí se v kruhu a dojí slzy. Marně. Závěrečné navázání na (resp. před) My Sassy Girl mě urazilo a naštvalo. Fuj! (12.05.2007)

Policistka Kyung-jin Yeo je mi sympatická. Hýří totiž příkladnou aktivitou vůči zločinu v pracovní době i v době volna, zdi překonává velmi zvláštním způsobem za pomoci mužského schodu a její výchovné metody bohatých spratků by asi v zákoně těžko hledaly oporu. A její nově navázaný vztah s nejednou neprávem zatčeným učitelem fyziky Myung-woo Ko pro mne byl zdrojem příjemné zábavy, která však poměrně rychle skončila a nastalo pravé, nefalšované, slzopudné drama s neskutečně natahovaným koncem. Za mě je to škoda, protože se to rozjelo slušně, ale jakmile se začalo tlačit na citovou pilu, tak jsem pod jejím ostřím poměrně trpěl. (06.04.2016)

První půlka filmu je jakousi sérií romantických a komických scének, které však naštěstí drží pohromadě a netříští se. Jsou pevně spoutány a drží u sebe i přesto, že by bylo tak jednoduché z pout vyklouznout (viz. seznamování). Druhá půlka balancuje na hranici lidské tragédie, černého humoru a zasněné romatiky. Obě polohy filmu sedí a jsou podány bezchybně. Jako celek však přesto působí film roztržitě. Je to neduh, který je nutné vytknout, ale zároveň je i pochvalou. Celý příběh má totiž nějakých pět šest emotivních vrcholů, z nichž každý (do jednoho) by stačil na samotný film a dostatečně naplňující závěr. Windstruck je jako diamant, který čeká na obroušení. Po celou dobu víte, že jste nalezly nádherný a jedinečný kousek, ale zároveň je také zřejmé, že po pečlivém "obroušení", může být vše ještě o krapet lepší. Sice ne již tak monumentální, ale přece jen o kousíček dokonalejší. PS: Orchestrální improvizace na základních melodiích amerických popkulturních hitů jsou naprosto odzbrojující. Před člověkem, který dělal hudbu, uctyhodně smekám. [srpen 2006] (31.08.2006)

Jeden z nejkrásnějších, nejemotivnějších a nejlepších filmů, co jsem kdy viděl... Ji-hyeon Jeon předvedla bravurní herecký výkon a ukázala, že dokáže zahrát jak komedii, tak romantiku a drama naprosto parádně, přesvedčivě a osobitě.... Začátek spíše komediální, postupem ale film začne nabírat na obrátkách a stává se z něj, prolévané krásnou romantikou, drama tak husté, že by se dalo krájet... Nebudu lhát a přiznám, že jsem posledních cca 30-45 min bulel jako želva a bylo mi to naprosto, ale naprosto ukradené.... Příběh mě tak strhul a pohltil, že bych nedokázal dělat nic jiného než koukat ani kdybych chtěl... Emoce se mnou lomcovali snad stejně tak, jak Ji-hyeon Jeon v hlavní roli... Prožíval jsem každou minutu, každou sekundu, až jsem se dostal až na samý konec filmu a se potoky slz stékajími po tváři jsem doma tleskal celé titulky... Toto je pro mě snímek, který ve mě zanechal veliké emoce a ještě více mi potvrdil, že Asijská kinematografie je nejlepší na světě v romantických filmech, jelikož nikdo je nedokáže natočit tak, jako oni.... (24.05.2009)