Dívka ze stratosféry

Rozhodně to není film pro každého, protože je chvílemi opravdu těžko uchopitelný, ale je fascinující hlavně svou ústřední postavou půvabné a křehké Angely v podání Chloé Winkel. To byla trefa do černého a já jsem přesvědčená, že ona je tím hlavním činitelem, který udělal z Stratosphere Girl nadprůměrný snímek. Já byla nadšená nejen z té nadpozemské dívky, ale i z jejích vnitřních monologů, z nádherných maleb, které vytvářela a z velmi vhodného hudebního podkresu. Smutný, zvláštní film svým zpracováním i příběhem a s překvapivým koncem. (19.05.2014)

„Není lehké poznat přátele od nepřátel, to jsem se měla naučit.“ Nadpozemsky křehká Angela v nejhorším bahně velkoměsta. Andělské světlo v ponuré atmosféře smutného prostředí. Stojí nad ním, mimo něj, pozoruje, zaznamenává jej svými kresbami. Z lehkovážného holčičího útěku z domova za novými zkušenostmi, za mužem snů, se pomalu začíná stávat noční můra, skutečnost doléhá stále tíživěji … Jen škoda závěru, byla bych čekala jiný … „Opravdoví hrdinové nikdy nezemřou, protože kdyby ano, kdo by dokončil jejich misi?“ (Challenge Tour – duben 2015) (26.04.2015)

Film-komix a komix-film. Již při sledování jsem si říkal, že režisér musí být i scénáristou - obě funkce jsou zde neoddělitelně propleteny. Propojení komixu s filmem je zde organické, výtvarné a má svou hlavu a patu. Napadá mě porovnání s filmem Alois Nebel, u něhož je grafická stylizace v podstatě bezúčelová. (04.11.2014)

Éterická /anebo když chcete tak stratosférická/ dívenka s elfím ňufáčkem a hříšně rašícím tělíčkem v prostředí tokijských barů s nadrženými biznismeny, nepřejících kolegyň, pofidérních kšeftů, odiózních brlohů a tajemné a ututlané vraždy... A k tomu všemu soundtrack s dominujícím "najazzlým" ságem a vkládané komiksové obrázky, kterými dotyčná dívenka "glosuje" svůj vlastní příběh. Ten kontrast - křehká nezkažená víla versus studený a hříchem prolezlej svět cizáckého magalopolisu je úchvatnej, jenomže cosi tady nehraje. Proč - to se dozvíme až na konci filmu. Pro někoho bude ta pointa mírným zklamáním, pro jiného třešničkou. Ať tak nebo tak - už kvůli tý "stratosférický" atomosféře je ten film nezapomenutelnej. Neodpustím si však jedno doporučení: jestli jste na lolitky, nechte si raději zajít chutě. Neručím totiž, že při některých scénách nebudete v pokušení vojet svůj DVD přehrávač... (06.11.2007)

Silný snímek s až neskutečnou .a.t.m.o.s.f.é.r.o.u...! Matthias X. Oberg se vyznamenal nejen nápaditým příběhem, ale rovněž nápaditým provedením - na tohle jen tak nezapomenu. A to nejen kvůli mrazivému pocitu, který mě po celou dobu sledování provázel, ale taky kvůli perfektně promyšlenému a perfektně pomotanému příběhu, a charismatické Angele (Tuva Novotny). Mladá dívka se sama vypraví do Tokia, aby se živila jako společnice (resp. aby bojovala o přežití s konkurencí) a celý svůj podivuhodný příběh (a příběh záhadně zmizelé Larissy) si zaznamenává do podoby komiksu. Prostřihy reality, vzpomínek, vyprávění a komiksových obrázků jsou podmanivé, stejně tak i hudba a.... Zkrátka: vyloženě éterická podívaná, na kterou se nezapomíná. (12.01.2010)