Déšť

Úvodní scéna na palubě houpající se lodi nastiňuje přesně, s jakou nestabilitou prožívá svůj vztah manželský pár s dětmi, který se společně vydává strávit prázdniny. Žena unavená stereotypem, věčným staráním se o domácnost, léčí svou vnitřní nenaplněnost utápěním se v alkoholu, nekonečnými večírky a častými flirty s Cadym. Manžel si jejích záletů všímá a trápí se nad vyhasínajícím vztahem. Ze všeho nejvíce jsou ale raněny děti. Dcera Janey vše bedlivě pozoruje a snad i proto je její vztah s matkou ještě chladnější... Děti trpí, protože s přirůstajícím napětím mezi rodiči, je péče o ně zanedbanější, ještěže vztah mezi sourozenci je na výborné úrovni. Měla jsem pocit, jakoby se Janey chtěla mermomocí vyrovnat své matce jak v kouření, nošení oblečení, tak ve flirtech s Cadym. Film sám o sobě nebyl nijak zajímavý, dokonce mi nepřivodil žádné emoce. Ve skutečnosti pro mě snad ani nemohl být více chladný. Kamera bravurně zachycuje krásy přírody, ale to je tak vše, co bych mohla vyzdvihnout. Co říct závěrem? Film nepotěší ani neurazí, toť vše. (06.03.2008)

Nie je ľahké natočiť nezávislý film, ktorý by sa presadil na medzinárodnom trhu. Je to vlastne ešte ťažšie, ako preraziť s blockbusterom, ktorých je tiež neúrekom. Musíte zaujať dobrým scenárom, lenže tých je tiež na každom filmovom festivale mnoho, ale hlavne inakosťou. Prostredie Nového Zélandu síce zapadá mentalitou ľudí do našeho sveta, príroda a ten pocit, že je to niekde ďaleko robia tieto filmy a aj Dážď exotickými. Preto uspel. (28.08.2012)

Celou dobu je to intimní, lyricky snímaný film téměř bez děje, s příjemnými hereckými výkony. Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ale ten konec je docela intenzivní, přináší sebou nosnou myšlenku. Nejde o nic světoborného, když by se měla střízlivě převyprávět, je to skoro moralita, ale díky nezúčasněnému a přitom citlivému pohledu to má něco do sebe. (02.03.2007)

Upřímný, obyčejný, nezávislý, ze života, krásné obrazy, příjemná hudba - tak nějak by se dal film Déšť stručně charakterizovat. Bohužel tyto povětšinou klady poněkud sráží přehršel zpomalených záběrů, které až příliš okatě touží vyvolat v divákovi emoce, což není dobře - mnohem lepší by bylo s podobnými záběry šetřit - emoce přijdou samy, pokud je důvod. Závěr, byť smutný, působil poněkud vykalkulovaně. Celkově jde o docela pěkný nenáročný snímek na jedno zhlédnutí. (02.03.2007)

Novozelandska rodinka travi prazdniny v primorskem dome, kdyz starsi z dvojice sourozencu Janey si zacina uvedomovat, jak nestastni jsou jeji rodice spolu a radeji travi cas v podnapilem nebo nic nevytvarejicim stavu. Tento neatraktivni melancholicky film ma pres sve pomale tempo zajimave vyvrcholeni v podobe tragickeho konce jednoho ze slunecnich dnu. 50% (31.07.2007)